Kožichy byly pro naše předky nezbytností. V 18. století se začaly zdobit výšivkami
Dnešní společnost má k oblečení z pravých kožešin ambivalentní vztah, ale naši prapředkové kožichy nosili už od středověku.
Kožichy pro naše předky byly nezbytností a jediným zimním oděvem. Pořizovaly se jako dar ke svatbě a poté se nosily až do smrti. Šití a barvení kožichů byla záležitost specializovaných kožešnických a koželužských dílen a kůže se dovážely ze severní Itálie, Rumunska a Bulharska.
Kožichy byly velmi drahé, a navíc se v 18. století začaly zdobit výšivkami a speciálními aplikacemi. Ve 20. století je začaly vytlačovat krátké kožíšky a také vlněné přehozy a kabáty, přesto se v našich šatnících udržely dodneška.
V Národním ústavu lidové kultury ve Strážnici a ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti o kožiších coby lidovém oděvu i fenoménu s etnology Martinem Šimšou a Martou Kondrovou natáčela Markéta Ševčíková.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
