Kriticky ohrožený tetřev hlušec je na pohyb lidí velmi citlivý

V oblasti Královského hvozdu žije tetřev hlušec. Konkrétně se tu pohybuje několik desítek jedinců a tato populace kriticky ohroženého živočicha je v tomto místě velice křehká. Každé jeho vyrušení, hlavně v době toku nebo vyvádění mláďat, případně v zimním období, může pro celou populaci znamenat velké ohrožení. Proto jsou tedy jasně vymezená místa pro návštěvníky, tedy značené turistické trasy a zároveň lyžařský a bikeový areál, který se rozkládá na východní straně vrcholu Špičák.

„Přímý vliv špičáckého areálu na tetřeva není. Protože je to sjezdový areál, je nějakým způsobem ohraničený, je naopak na odvrácené straně Špičáku směrem k Železné Rudě a obci Špičák a je natolik zatížený tím rušením, že ptáci o tom ví a nevyskytují se tam. Ale špičácký areál může mít takzvaný nepřímý vliv. Vrchol Špičáku a rozhledna samozřejmě přitahuje turisty, přitahuje je čím dál víc. Někteří, byť by to bylo jedno, dvě procenta, jsou prostě neukáznění a rozptylují se po okolí," vysvětluje Ivo Procházka z CHKO Šumava.

Právě tito návštěvníci, pak mohou přímo rušit chráněné živočichy. V létě se jedná hlavně o pěší turisty, v zimě o skialpinisty. Přitom v zimě může vyrušování tetřevů vést v krajním případě až k jeho úhynu. Tetřev se totiž vždy snaží uniknout a na to vydává velkou spoustu energie. V létě ji dokáže doplnit. V zimě, kdy je krajina pod sněhem, mu ale pro doplnění energie slouží pouze jehličí smrků, které moc síly nedodá. A tak je i z toho důvodu v zimním období uzavřená tzv. Rozvodská cesta, propojující vrchol Špičáku s červeně značenou turistickou trasou nedaleko Rozvodí.

„Dodavatelská firma, která ji stavěla, vyloženě vyplašila tetřevy. Prokáceli tam les a terénními úpravami vytvořili lesní cestu. Ta samozřejmě lákala lidi, takže je to logická cesta mezi vrcholem Špičáku a nejbližší červenou turistickou trasou a lidi se tam natáhli. Zajímavé na této věci je, že vyloženě na jaře, zhruba březen, duben, kdy návštěvnost na Špičáku klesá, lanovka Špičák přestane jezdit, lidi jdou do jarní krajiny, do teplejších částí a Šumavu opouští, tak zrovna v té době nacházíme pobytové znaky blízko té cesty a ještě v těch místech, kde ve zbylé části roku tetřev není," dodává Ivo Procházka.

To je jasným důkazem toho, jak turismus přímo ovlivňuje populaci tetřeva hlušce a jak tito ptáci dokážou okamžitě reagovat na změnu turistického režimu. A tak bychom jim měli věnovat část území, kde by mohli spokojeně žít – v tomto případě je to i část Královského hvozdu.