Krmení lva berberského pěkně zblízka: Nevšední podívaná v plzeňské zoo
Za tvrzeným sklem, které se zde nachází od poloviny 90. let, si v jednom z pavilonů plzeňské zoologické zahrady můžete neuvěřitelně zblízka a detailně prohlédnout lvy berberské. V současné době je tady k vidění celá lví rodinka, a tak není nouze jak o majestátní pózy statného lva, který vám sem tam ukázkově zařve, tak o roztomilé dovádění mladých lvíčat.
„Lev berberský je nejsevernější poddruh lva pustinného v Africe. Ve 30. a 40. letech toto zvíře vlivem člověka zmizelo z přírody a byla zde obava, že zmizelo zcela z planety Země. Naštěstí soukromý zvěřinec marockých králů lvy měl, a v 60. a 70. letech tam zoologové provedli genetické výzkumy na lebkách a kůžích uhynulých jedinců. Díky tomu byly následně přeneseny geny skutečného berberského lva až do dnešních dnů,“ popsal na úvod tiskový mluvčí Zoologické a botanické zahrady města Plzně Martin Vobruba.
Při detailnějším pohledu si krom nepřehlédnutelné hřívy dospělého samce a právě rašící hřívy mladého lva můžete povšimnout další zajímavosti: „Na nohách a spodních částech těl v podstatě všech lvic a lvíčat lze pozorovat skvrny. Lvi se totiž rodí skvrnití a po určitou část života tyto skvrny zůstávají viditelné,“ popsal Vobruba.
Především děti si mohou plést lva s tygrem
Někteří návštěvníci, zejména ti nejmenší, mnohdy zaměňují lva za tygra. „Jsou to dvě dost rozdílné kočkovité šelmy. Jednoduše – tygr rovná se pruhy, lev rovná se hříva. Liší se i geograficky, kdy tygr je lesní samotář z Asie, kdežto lev je skupinové zvíře z Africké savany,“ osvětlil základní rozdíly tiskový mluvčí.
V případě lvů obstarávají ve volné přírodě potravu samice. Loví například pakoně, zebry, popř. další povětšinou kopytníky ze savany. V plzeňské zoo mohou návštěvníci každé úterý kolem poledne pozorovat ve venkovní části výběhu těchto šelem jejich krmení, což je, nejen pro malé diváky, rozhodně nevšedním zážitkem a zajímavou podívanou.
Autentické projevy lva berberského si můžete poslechnout v přiložené reportáži.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
