Kvantový skok do kulturního šoku. Lidský život v Nigérii nemá takovou cenu jako u nás, říká Obonete Ubam
Narodil se české matce a nigerijskému otci, jednoznačně se prý ale považuje spíš za Čecha. „Nigerijství mám v sobě bokem – jako misi. Jsou to neprozkoumaná zákoutí. Když jsem začal jezdit do Nigérie, pochopil jsem, že mám v osobnosti rysy, které jsou čistě nigerijské,“ popisuje spisovatel a podnikatel Obonete S. Ubam.
Do Nigérie se poprvé podíval, když mu bylo 15 let. Právě tehdy také poprvé spatřil svého otce, nigeriského generála policie. „Byl to velký šok. Hned první den jsme projížděli slumy a ghetty v Lagosu, dost to můj názor na Nigérii ovlivnilo. Byl to kvantový skok do kulturního šoku. V Nigérii se bohužel občas stanete svědky dramatu, který je slovy nepopsatelný,“ popisuje.
V Nigérii mají komisařku pro štěstí a spokojený život. Bude dohlížet na to, aby se měli lidi dobře
Ogechi Ololo jmenoval do funkce její bratr, nigerijský guvernér Rochas Okorocha. Nigérie má tak odteď dohlížející komisařku pro štěstí a spokojený život. Jak přesně bude působení Ololo v nové pozici vypadat, není jasné, vláda pouze vydala prohlášení, podle kterého má komisařka „vést rozhodnutí ministerských pracovníků k tomu, aby se občané měli dobře“.
Své zážitky z Nigérie, kde nakonec strávil několik let, Obonete Ubam sepsal v knize s názvem Sedm let v Africe – o které jeho nakladatel prohlásil, že balancuje na samotné hraně uvěřitelnosti. „Díky bohu máme desítky až stovky svědků jednotlivých událostí. Zažil jsem neuvěřitelné věci.“
Člověk, který je slabý, prý v Nigérii nemá šanci přežít. To Obonete Ubam pochopil už krátce po svém příjezdu. Jeho otec ho totiž nechal zapsat do tamní kadetní školy. „Naučil jsem se tam zásady pro přežití,“ říká dnes česko-nigerijský podnikatel.
Cena lidského života
Přestože se po několika měsících do tehdejšího Československa vrátil, svého otce navštěvoval i nadále. Když pak otec po několika letech nečekaně zemřel, připadl Obonete Ubamovi jakožto prvorozenému nelehký úkol: postarat se o svých osm sourozenců a dvě bývalé a jednu současnou ženu svého otce. „Když jste jediný, kdo něco může udělat, tak to udělat musíte,“ vysvětluje.
A nebylo to jednoduché. Zatímco se snažil domoci majetku, který příbuzní v době jeho nepřítomnosti rozkradli, aby mohl zaplatit školné mladším sourozencům, šli mu další příbuzní po krku. Takže se občas bál, že se do Prahy už nevrátí. „Lidský život v Nigérii nemá takovou cenu jako u nás,“ vysvětluje.
Nigerijci jsou draví a lstiví. Zároveň ale také otevření a ležérní.
Obonete Ubam
„Docházelo mi, že přijdou momenty, kdy to budu chtít zabalit a utéct. Takže jsem prodal všechen majetek v Česku, spálil jsem všechny mosty – abych věděl, že se není kam vrátit.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
