Květnoví jubilanti: Barbora Čumpelíková a Jan Málek
Před 10 lety nás opustila tanečnice, pedagožka a taneční folkloristka Barbora Čumpelíková a před 85 lety se narodil hudební skladatel spojený s plzeňským rozhlasem, Jan Málek.
Barbora Čumpelíková se narodila se 22. září 1930 v Kolíně. Maturovala na gymnáziu v Poděbradech, studia na PF UK nedokončila a věnovala se lidovému tanci v roli interpretky, organizátorky či taneční pedagožky. Pracovala v Ústředí lidové tvořivosti v Praze, pak jako profesionální tanečnice v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Byla dokonce laureátkou prestižní mezinárodní soutěže Festivalu mládeže ve Varšavě v roce 1955. V 60. letech vystudovala na FF UK etnografii, folkloristiku a divadelní vědu, se zaměřením na lidový tanec. Do roku 1989 pracovala v různých odborných institucích a od 90. let vyučovala lidový tanec na Vyšší odborné škole herecké v Praze.
Pedagožka a redaktorka
Barbora Čumpelíková byla členům folklorního hnutí dobře známá. Působila v řadě českých souborů, mj. u Vycpálkovců, v pražském Blaťanu nebo ve Slováckém krúžku v Praze. S manželem, vynikajícím tanečníkem a choreografem Janem Čumpelíkem, vedla nácviky lidových tanců, zasedala v soutěžních porotách a zabývala se i sběrem tanečního folkloru. Patřila mezi zakládající členy FoS ČR a byla redaktorkou časopisu Folklor.
Jan Málek se narodil před 85 lety, 18. května 1938 v Praze. Absolvoval pražskou konzervatoř v oddělení lidových nástrojů u Alberta Peka a Emila Špačka a v kompoziční třídě Miloslava Kabeláče. Od roku 1963 pracoval jako hudební režisér a později jako hudební dramaturg a lektor nově vzniklé elektroakustické laboratoře Čs. rozhlasu v Plzni. Od roku 1976 pracoval opět jako režisér, tentokrát pražského rozhlasu.
Po příchodu do Plzně našel díky skupině zapálených skladatelů, kterou tvořili Zdeněk Lukáš, Zdeněk Bláha či Jaroslav Krček, hluboký vztah k západočeské a jihočeské lidové hudbě. Dokladem je 265 snímků úprav lidových písní a instrumentálních skladeb inspirovaných folklorem, to vše z dílny Jana Málka v plzeňském rozhlasovém archivu.
Hudební skladatel
Jan Málek je jako skladatel autorem dlouhé řady opusů orchestrální, komorní, vokální i vokálně-instrumentální hudby. Vždy rád zdůrazňoval podnětné prostředí plzeňského rozhlasu pro zrání jeho talentu. Jednou z nejsilnějších inspirací bylo jistě zřízení plzeňské elektroakustické laboratoře. Zde spolu s techniky Čestmírem Kadlecem a Václavem Ježkem pomohl na svět řadě vlastních skladeb i děl jeho kolegů.
Pro Plzeňský lidový soubor tvořil Jan Málek i po svém odchodu do Prahy. Jeho hudební úpravy charakterizuje žánrová a tematická pestrost, záliba v koledách, písních vojenských, mysliveckých či ovčáckých, pijáckých nebo masopustních. Oblíbenými sólisty Jana Málka byli Jaromír Horák, Jiří Pospíšil, Eva Pecková, Jiří Langmajer, Josef Sonnek, Jiří Miegl, Václav Švík a pěvecký sbor Česká píseň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.