Lidem, kterým vstoupila do života tragédie v podobě úmrtí někoho blízkého, pomáhá Plzeňská zastávka

Za čtyři roky pomohla Plzeňská zastávka zhruba stovce klientů v nejrůznějších tíživých situacích. Na začátky sdružení vzpomíná Mirka Šimková: „Plzeňská zastávka je nezisková organizace, kde na základě vlastní zkušenosti pomáháme lidem, kteří někoho ztratili. Založily jsme ji s kamarádkou Zuzkou Pouskovou. Obě jsme si prošly těžkým obdobím, kdy ona přišla o patnáctiletou dceru a já o manžela. Před čtyřmi lety Zuzku napadlo založit Zastávku, protože samy jsme na vlastní kůži zažily, že v těžkých chvílích nám nejvíce pomohly příběhy jiných lidí.“

Právě sdílení na základě osobní zkušenosti pomáhá lidem, kteří přišli o někoho blízkého nejvíc. „Hodně lidem, kterým někdo zemře, se nechce svěřovat ostatním, kteří si podobnou zkušeností také neprošli. Nechtějí jít k psychologovi, protože mají pochybnosti, že se do nich dokáže vcítit. S tragédií se vyrovnávají po svém. Potom ale přijde chvíle, kdy chtějí být v kontaktu s někým, kdo zažil to co oni, přežil to a jde v životě dál,“ řekla Mirka Šimková.

Plzeňská zastávka pomáhá prakticky i terapeuticky

Ovšem Plzeňská zastávka pomáhá klientům i jiným způsobem. Například při organizování pohřbů. Podle Mirky Šimkové jsou lidé často bezradní a neví, co dělat. V Zastávce jim pomohou vyřešit nejen praktickou stránku problému, ale i tu terapeutickou, kdy si s klienty povídají.

O existenci Plzeňské zastávky se lidé často dozvědí hned po tragédii, která je potkala. Je to díky spolupráci s Policií České republiky a jeho týmu krizových interventů a psychologů.

A co se dá podle Mirky Šimkové v Plzeňské zastávce nazývat happyendem? Když zármutek vystřídá láska. „Pro mě je největší radostí, když klienti přijdou, že jsou zamilovaní a začnou znovu žít,“ uzavírá Mirka Šimková.

Plzeňská zastávka sídlí v Koperníkově ulici číslo 41 a zkontaktovat ji lze na stránkách plzenskazastavka.cz.