Lidové výtvarné projevy, ale i kutilství jsou předmětem zájmu Národopisného muzea Plzeňska
Člověk je ze své podstaty bytostí tvůrčí a vynalézavou. Z venkovského prostředí našich předků se zachovalo mnoho předmětů, které i přes svůj užitkový charakter bývaly téměř vždy doplněné zdobnými prvky. Zdobily se nejrůznější věci denního užitku: truhly pro oděv, vozy nebo třeba přeslice. Také dodnes opatrujete nějaký krásně zdobený předmět po babičce?
Výtvarné projevy tradiční lidové kultury, které jsou nám ve své podobě známé a zachované zejména z 19. století, dnes zdaleka nemusíme vidět jen v muzeích – dodnes se nachází třeba ještě i v našich domácnostech jako památka na naše předky. Malovaná skříň nebo truhla po babičce, krásně zdobené kraslice, vyřezávané figurky ze dřeva… to vše bylo uměním „lidu pro lid“, tzv. tradiční lidové umění.
Šumavské podmalby nebo keramika z Kolovče
Zdobné prvky užitkových předmětů v minulosti mnohdy měly kromě estetické také funkci magickou. Postupem času ale funkce estetická sílila a magický význam ornamentiky se často ztrácel. V průběhu 20. století docházelo k radikální proměně lidové výtvarné kultury. Řada výrobních postupů dnes již dosahuje profesionální úrovně. Můžeme si tak dnes domů zakoupit repliku tradiční šumavské podmalby nebo třeba keramiku z Kolovče.
Významnou kapitolou ve vývoji neprofesionálních výtvarných projevů byla 1. světová válka a obecně pak období konce 19. století až 30. let 20. století. V tomto období docházelo k obrovským přesunům lidí, nejen v rámci euroasijského kontinentu, ale také do zámoří. Lidé si s sebou nesli kulturu svého regionu a docházelo k prolínání prvků, které je pro migraci příznačné - a které se následně promítalo třeba právě i ve výtvarné tvorbě.
Vylepšováky, kutilství a melouchy
Výtvarná kultura lidu v současném kontextu ale kromě tradičního lidového umění a umění zlidovělého obsahuje také celou řadu dalších tvůrčích projevů. Kdo z nás by si nepamatoval fenomén kutilství, melouchy a jiné „vylepšováky“, které svou zlatou éru zažívali za minulého režimu z důvodu obecného nedostatku. Často si takovéto „fušky“ zhotovovali třeba dělníci ve Škodovce.
Národopisné muzeum Plzeňska svoji pozornost věnuje i současným regionálním lidovým tvůrcům. Také výtvarně tvoříte? Neostýchejte se a přijďte se do muzea svoji tvorbou pochlubit! Možná se právě vaše dílka stanou muzejními sbírkovými předměty a třeba se blýsknou i na některé z budoucích výstav.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
