Lubomír Stejskal: Z nouze ctnost
V pondělí tohoto týdne byla hostem pořadu 20 minut Radiožurnálu hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Kromě jiného se zmínila o nedokončené dálnici D6, která spojuje Karlovy Vary s Prahou a Chebem. Jejího vyjádření si v poznámce Z nouze ctnost všímá Lubomír Stejskal.
Hejtmanka Mračková Vildumetzová si jistě může připsat ke svým politickým výsledkům ledacos pozitivního. V rozhovoru to neopomněla zdůraznit. V oblasti dopravy jde o zrušení dálničního poplatku v úseku mezi Karlovými Vary a Chebem. Jedním dechem k tomu ale uvedla následující srovnání. V uplynulých osmi letech byly ve směru z krajského města na Prahu vybudovány pouhé čtyři kilometry dálnice. Zato v posledních dvou letech, kdy ona sama působí jako hejtmanka a od loňského října jako poslankyně parlamentu, se začaly realizovat hned tři úseky dálnice. V délce patnácti kilometrů.
Formálně má pravdu. Onen krátký úsek z Bošova do Lubence je více než co jiného smutnou ilustrací: toho, jak mohla a měla celá dálnice vypadat, kdyby náš stát normálně fungoval. Toto má právo myslet si každý řidič, který tudy projíždí. Loni zahájené zmíněné tři úseky jsou jistě stavbami naděje. Ovšem v souhrnu budou dokončeny nejdříve v březnu 2021. Tedy za více než tři roky. Ani oněch patnáct kilometrů není nic ohromujícího. Především ve světle slibů, které na téma dokončení dálnice v minulosti padly.
Při vší úctě: ještě předtím, než Jana Vildumetzová vstoupila do komunální politiky, konalo se v Karlových Varech výjezdní zasedání české vlády. To bylo v únoru roku 2002. Premiérem byl současný prezident. Během setkání s občany v hotelu Thermal bylo tehdy řečeno, že dálnice do Prahy bude dokončena za deset let. Mezitím uplynulo let šestnáct – a my se máme radovat z budovaných patnácti kilometrů? Jistě, je to víc než kilometry čtyři. Lidově se tomu říká z nouze ctnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…
Jan Pokorný, moderátor


Tulák po hvězdách
Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.