Má smysl třídit odpad? Neskončí na jedné skládce?

Materiál z barevných kontejnerů je nutno dotřídit

Bohužel kvalita vytříděných odpadových materiálů v barevných kontejnerech pro papír, plasty a sklo nebývá v mnoha českých městech a obcích příliš dobrá. Svezený materiál z kontejnerů se proto musí dotřiďovat na zvláštních linkách.

Přetříděné skleněné střepy poté odebírají sklárny, převážně pro výrobu barevného obalového skla. Vytříděný papír putuje jako vstupní surovina do papíren. Největší problémy činí odbyt pro plasty, protože jejich směs nemá příliš dobré vlastnosti pro další použití. Pokud se ale podaří vytřídit kvalitní PET, tak je možné ho následně odprodat jako žádanou surovinu. Např. v Německu nebo ve Švédsku, kde už dlouhá léta fungují zálohové systémy na PET lahve, jsou schopni vytřídit velmi kvalitní a žádanou surovinu, kterou je možné využít například pro výrobu textilií nebo dokonce zpět na výrobu PET lahví.

Co do kontejnerů na třídění odpadů nepatří?
Do žádného z barevných kontejnerů samozřejmě nepatří nevytříděný směsný odpad ani odpady nebezpečné jako zbytky léků, barev, ředitel, pesticidů atd.

Do zeleného nebo bílého kontejneru na sklo rozhodně nepatří zrcadla, žárovky, zářivky nebo televizní obrazovky, keramika, porcelán, obaly od chemikálií ani tzv. autoskla.

Do žlutého kontejneru na plasty rozhodně nepatří jednorázové pleny, molitany, laminované pryskyřice, novodurové trubky, „lina“ a jiné výrobky z PVC, plasty znečištěné chemikáliemi, obaly od pesticidů apod.

Do modrého kontejneru na papír nepatří použité pleny, kopíráky, voskovaný nebo dehtový papír, případně papír promočený nebo silně znečištěný.

Kdo to všechno platí?

Města a obce jednak vybírají od svých občanů poplatek za svoz odpadů. A zatímco za nevytříděný komunální odpad musí obce platit poplatky za uložení každé tuny na skládku nebo za spálení ve spalovně, v případě kvalitně vytříděného materiál nejenže tento poplatek ušetří, ale mohou naopak dostat zaplaceno od odběratelů.

Dále pak obce dostávají na rozmístění barevných nádob, svoz vytříděného materiálu a jeho dotřídění odměnu od společnosti EKOKOM. Ta sdružuje velké producenty obalů, kteří vybírají za obaly zařazené do systému drobný poplatek. Vybrané peníze pak firma používá k tomu, aby dosáhla zákonem stanových kvót pro znovuvyužití obalů, přičemž stanové kvóty platí zvlášť na papír, na plasty a na sklo. Obaly zařazené do systému poznáte podle malé značky, které se říká „zelený bod“ (viz foto).

Obaly zařazené do systému poznáte podle malé značky, které se říká „zelený bod“

Odpadový Oskar pro města a obce

Pro popularizaci správného třídění odpadů a pro snižování množství směsného komunálního odpadu vyhlásila ekologická organizace Arnika soutěž Odpadový Oskar. Ta oceňuje města a obce, které snížily množství nevytříděného komunálního odpadu pod 150 kilogramů na občana za rok, což jsou hodnoty dnes zcela běžné v sousedním Německu nebo Rakousku. Přitom nejlepší obce v Česku se pohybují kolem třetiny tohoto limitu.

Hrdý na své ocenění v kategorii příkladů dobré praxe ve třídění odpadů může být například Kyjov, Dvůr Králové, Jeseník nebo Nový Hrádek. Podrobnější výsledky soutěže včetně oceněných obcí v jednotlivých krajích najdete na webové stránce Arniky.

Evropa na cestě k cirkulární ekonomice?

Evropská unie se snaží omezit negativní dopady odpadů na životní prostředí a zlepšit konkurenceschopnost svého hospodářství návrhem přechodu na tzv. oběhové neboli cirkulární hospodářství. V rámci něj by měly být výrobky designovány tak, aby bylo možné po dosloužení výrobku použité materiály bezpečně a snadno znovu využít. To by mimo jiné mělo znamenat nahrazení některých nebezpečných chemických látek ve výrobcích. Evropský parlament přijal v březnu 2017 návrh cíle, aby v roce 2025 bylo v EU recyklováno 60% komunálních odpadů a do roku 2030 dokonce 70 %.