Malenický pramen se stal přírodní památkou
Plzeňský kraj má novou přírodní památku. Jedná se o Malenický pramen vyvěrající z břidlicového podloží u Draženě na severním Plzeňsku v údolí Dražeňského potoka. Jedinečnost pramene spočívá zejména v tom, že díky vysokému obsahu solí vznikají kolem pramene malé terásky z usazenin. Majitelem pozemku je obec, která se zřízením přírodní památky souhlasí a chce s hejmanstvím spolupracovat. Jak uvádí krajský radní pro životní prostředí Petr Smutný, jedná se o území o velikosti zhruba půl hektaru.
Voda z pramene má výjimečné složení, například nízkou hladinu pH či vysoký obsah železa. Jeho zdrojem jsou takzvané kyzové břidlice, které se v minulosti v blízkosti pramene dobývaly a využívaly k výrobě kyseliny sírové.
Podle internetových stránek krajského úřadu je v kraji 185 maloplošných zvláště chráněných území, z toho je šest národních přírodních rezervací, pět národních přírodních památek, 89 přírodních rezervací a 85 přírodních památek. Krajský úřad spravuje 117 maloplošných zvláště chráněných území.
Kraj v posledních letech postupně přehlásil řadu dříve vyhlášených přírodních památek, u nichž většinou nově vymezuje hranice. Nově vyhlášenými památkami byla například louka Svaté Pole u Horažďovic, kde rostou vzácné rostliny včetně vstavače kukačky. Novou maloplošnou přírodní rezervací vyhlásil kraj také lokalitu Nový rybník nedaleko Zbůchu a Líní na Plzeňsku, která je jedinečná mimo jiné díky masivnímu výskytu vodních ptáků. Kraj navrhuje na vyhlášení i další lokality, třeba území Pohorsko a Vlkonice na Klatovsku s významným výskytem kriticky ohroženého zvláště chráněného hořečku mnohotvarého českého.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí
-
‚Bez zbraní budeme jen umírat.‘ Na Ukrajině panuje rozčarování, že se svět dívá jinam, popisuje Boháč