Manželé Dvořákovi: Odbila půlnoc a dalších 50 let to byla bomba. Osud nám nahrával
Jejich láska se zrodila na Nový rok. Rozhodl jeden krátký pohled, kvůli kterému se se 22letému mladíkovi zastavil dech. Jiří se zamiloval do 20leté krásky. Zlatou svatbu oslavili před rokem.
Ursula a Jiří Dvořákovi žijí v Lanškrouně a v životě sází na souznění, toleranci, klid a něhu. Jemu je 75 let, ona letos oslavila 73. narozeniny.
Jiří se roku 1971 vypravil se svými kamarády na silvestrovské oslavy. Když odbila půlnoc, do sálu vstoupila dívka, která ho nesmírně zaujala. „Měl jsem pocit, jako bych ji už kdysi znal. Ona se rozhlídla a vyrazila k našemu stolu.“
„Já ho moc nevnímala, šla jsem za kamarádkami,“ přiznává Ursula. Tenkrát si stihli zatancovat jen krátce. Jiří ji měl plnou hlavu, znovu se potkali až za měsíc a půl na další tancovačce. „To už jsme spolu tancovali déle, najednou jsme si dali pusu, cinklo to a začali jsme spolu chodit,“ popisuje Ursula.
Voják potřebuje meč, vládce trůn, filozof knihy, básník pero, žena ale vítězí jediným pohledem.
holandský mistr
„Jirka mě zaujal, jaký je uvnitř. Jeho cítění, sportovní duch. Dělala jsem gymnastiku a balet, Jirka cyklistiku. Je velmi citlivý a je pro rodinu. A líbil se mi i fyzicky.“ „Určitě nám osud nahrával, celých následujících padesát let to byla bomba,“ říká Jiří. „Kolo jsem miloval, závodil jsem 12 let. Když jsem ale poznal Ursulu, kolo jsem po čase odložil. Chtěl jsem na ni mít čas a chtěli jsme si užívat.“
Problémy kvůli občanství
Ursulina maminka se narodila v Čechách, ale protože byla Němka, odsunuli ji po válce do západního Německa. Tam se provdala a narodily se jí tři dcery – mezi nimi i Ursula. Když bylo malé Ursule pět let, vrátili se zpátky do Československa.
Měla těžké dětství, děti jí nadávaly. Když v dospělosti potkala Jiřího, její život se rozzářil štěstím.
Jiřímu však vztah s občankou Spolkové republiky Německo překazil studia. Vedení školy to vadilo a z večerního studia ho vyloučili. V té době za ním přišli i soudruzi z podniku, aby si svatbu s Ursulou raději rozmyslel a nezkazil si celý život. Měl být kandidátem na vstup do strany. „Já tyhle věci vůbec neřešil, byl jsem zamilovanej.“
Na problémy s jejím původem ale ještě narazili, když se chtěli vzít. Nápad na svatbu přišel po roce od Jiřího. A protože Ursula měla německé občanství, potřebovala souhlas z Německa. „Veškerý žádosti jsme si museli nechat přeložit, takže svatba se nám protáhla o tři čtvrtě roku,“ popisuje Jiří.
VIZITKA
Datum svatby: 21. října 1973
Kde a kdy: na radnici v Lanškrouně, v 18:30 kvůli nádherně osvětlenému zámku
Svatební večeře: řízky a bramborový salát. Slavilo se do rána
Děti: 3
Svatbu chtěli malou, a to si splnili. Jen oni, rodiče, prarodiče, sourozenci a svědci. „Rodičů jsme si vážili, vždycky nám pomohli a snažili jsme se v tom duchu vychovávat i naše děti.“
„Dokázal jsem ji líbat celý hodiny, ale svatební polibek před hosty byl letmý,“ vzpomíná Jiří. „Líbilo se mi, že nikdy nepoužíval označení ‚tchyně‘, ale ‚babičko‘. A já zrovna tak. Obě byly skvělé ženy,“ oceňuje Ursula.
Milovat a dát život dovedou jen dva. Dát lásku nejbližším dokáže jen rodina.
neznámý autor
Ursula s Jiřím mají tři děti: Ursulu, Radka a Jiřího. „Radek měl takovou snůšku nemocí, kolaboval nám, museli jsme do nemocnice. Ale všechno dobře dopadlo. Bylo důležité cítit oporu Jiřího. Ve dvou se to vždycky líp táhne,“ říká Ursula.
Strach jeden o druhého už také zažili. „O Jirku jsem měla strach, když byl v covidové době na operaci. To teprve zjistíte, co k tomu člověku cítíte a jak je to těžký, když najednou vedle vás není. Hlavou jdou i černé myšlenky. Ale jsem optimista a vždycky si říkám, že to musí dobře dopadnout.“ „Taky jsem měl strach, ale manželka je držák. Když šla na operaci ona, tak jsem věřil tomu, že všechno dobře dopadne.“
Tajemství lásky po 50 letech
Zatímco Jiří stále ještě pracuje ve svém vlastním cyklistickém obchodě a s Ursulou a jejich partou přátel pořádají závody na kolech, ona také nezahálí. „Manželka chodí dvakrát týdně do posilovny a na latinskoamerické tance. Pořád se drží šlang a je pěkná čiperná ženská. Ale cítím, že když jde za svým, že mi tu je nějak smutno a už se těším, až se zase vrátí. Viď?“ táže se Jiří Ursuly. „Je to tak. Jsme taková akční rodina. A v něm je pořád ten kluk. Pořád má v sobě nějakej náboj, a tím ten vztah vždycky obohatí.“
Pusu si dávají pořád. „A nejen pusu. Romantické chvíle v žádném případě nevyprchaly,“ culí se Jiří. Každý den si povídají. „Tím, že manžel ještě pracuje, tak si povídáme o práci. Taky máme vnoučata, tak se probírají rodinné věci, jak to skloubit ještě i s našimi dalšími koníčky.“
„Roky s ní byly nádherný a ta láska je snad ještě silnější. Zvlášť, když odešly děti. Každý den si ji užíváme a je nám v tom moc dobře. Našli jsme se, souzníme spolu, vyhovujeme si.“ Ursula přitakává. „Jsme na stejné vlně, jsme si souzeni, jeden druhému dopřáváme a přijali jsme život takový, jaký je. Je potřeba také velká dávka tolerance.“
Oba si přejí hlavně zdraví, aby tu ještě mohli nějaký čas společně být.
Jaké rande pro ně bylo nejhezčí? Kde prožili první společnou noc? Jak uspěli v manželském testu? Poslechněte si příběh dalšího zlatého páru v pořadu Zlatá láska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka