Mezi čtyřma očima: Výzkum ženy v mužské věznici

Aleninu zvědavost pokoušela již v dětství její babička: "Já pocházím z malé vesnice a jako děti jsme chodily k rybníku. Tam byl potetovaný porybný a on na nás byl vždycky strašně hodný. Já si pamatuju, že moje babička mě zrazovala, ať se s ním nebavím, že je to starý kriminálník. Já jsem jí kdysi položila otázku, jak to ví, jestli ho zná, a ona mi tehdy řekla "Protože je tetovaný"." Když Alena začala studovat etnologii, napadlo ji, že právě v té chvíli nazrál čas, aby se na to, v jaké míře slouží tetování jako rovnítko pro odsouzené a "kriminálníky", pokusila sama odpovědět.

Sexuální delikty spáchané na dítěti zasáhly etnoložku nejvíce

Etnoložka uvádí, že během rozhovorů s odsouzenými, kdy s nimi v drtivé většině případů byla o samotě mezi čtyřma očima, necítila strach, ale hrdost. Hrdost z toho, že se jí podařilo dostat se do instituce, jakou je věznice. "Je pravda, že můj vzhled často kontrastuje s tím prostředím. Já jsem se s tím snažila pracovat, vždycky jsem měla dlouhé rukávy a kalhoty, nelíčila jsem se, přesto odsouzení samozřejmě na tu ženskost reagují. Ale už tím, že vstupujete do mužské věznice, nemůžete čekat, že ta atmosféra bude stejná, jako když jdete s kamarádkou do kavárny," uvedla Alena Lochmannová. Ne vždy věděla, za co jsou odsouzení ve výkonu trestu. Nejvíce ji dle jejích slov ale zasáhlo to, když se dozvěděla, že odsouzený spáchal nějaký sexuální delikt na dítěti.

Slza rovná se brutální vražda

Alena Lochmannová došla při výzkumu k zajímavým závěrům: "Těch překvapivých závěrů byla celá řada. Momenty se týkaly manifestace na obličeji, kdy opravdu slza značila brutální vraždu v kombinaci s na těle umístenými extremistickými symboly toho jednoho odsouzeného, a určitě mě překvapovaly viditelné odkazy na rodinu, když si představím, že odsouzený byl vždycky ochotný toto odhalit ostatním odsouzeným a tím toho o sobě tolik sdělit."

Výzkumnice sama má na svém těle tetování a přiznává, že je jeho velkým fanouškem. Také se ve volném čase věnuje výrobě domácích bylinných tinktur a sirupů a pracuje na zahrádce, což považuje dle svých slov za nutnost při takovém druhu výzkumu a za jistou formu psychohygieny. V současné době se začala zabývat novým výzkumem, kdy zkoumá dopisy na rozloučenou od lidí, kteří se rozhodli dobrovolně opustit tento svět, čili dopisy sebevrahů.