Michal Tučný: Koukám, jak celá země vstává

5. červen 2023

Country je vše, co mám rád, říkával muž, který opustil skupiny Rangers, Greenhorns a Fešáci, aby konečně nalezl to, po čem toužil – vlastní kapelu. Nazvali ji Tučňáci.

Džíny s laclem, kostkovaná košile, na hlavě pořádný širák a na nose brýle - tak si pamatují miliony fanoušků Michala Tučného. Milovali ho a milují stále. Jeho písničky o životě, toulavých botách, kovbojích i lidských slabostech se hrají stále, přestože se Michal Tučný toulá nebeskou stepí a věčnými lovišti.

Než se Michal Tučný vypracoval na jednu z předních osobností naší country, prošel dlouhým vývojem. Ve čtrnácti začínal ve školním dixielandu a následovala řada amatérských kapel různého zaměření. Do světa country vstoupil ve svých dvaceti letech, v roce 1967. Tehdy vystoupil na 1. ročníku Porty jako host skupiny Rangers. O pár měsíců později se stal členem bluegrassové skupiny Greenhorns, která po léta patřila k průkopníkům této hudby u nás. Jenže Michal Tučný si postupně uvědomoval, že je zpěvákem, který více tíhne k moderní country, a tak od Greenhornů odešel ke skupině Fešáci.

Vytouženou skupinou Michala Tučného se ale stali až Tučňáci a z Michala Tučného se konečně naplno stal zpěvák moderní country. Vzniká několik desítek písní, které se staly dodnes nepřekonanými hity. Už koncem 80. let měl Michal Tučný značné zdravotní potíže, které ho stále častěji odvolávaly z jejich koncertních turné Tučňáků i z nahrávacích studií. Michalovy zdravotní problémy byly také jedním z důvodů rozpuštění Tučňáků. Zůstaly po nich písně, které patří do zlatého fondu české moderní country.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.