Mikuláš Medek, výtvarník

ilustrační obrázek výstavy
ilustrační obrázek výstavy
3. listopadu, by se dožil 75 let jeden z nejvýznamnějších českých výtvarníků poválečného období - Mikuláš Medek. Syn spisovatele a legionáře generála Rudolfa Medka a Evy Slavíčkové, dcery malíře Antonína Slavíčka, se narodil v roce 1926. "Žil jsem od mládí v prostředí, kde se scházeli vynikající umělci a již v době studií jsem se rozhodl věnovat se malířství", píše Medek ve svém životopisu. Ze studií na VŠ uměleckoprůmyslové byl ale po politických prověrkách v roce 1948 vyloučen. V následujících letech pracuje v dělnických profesích a věnuje se výtvarné práci. V roce 1974 umírá.

Počátky Medkovy tvorby jsou spojeny s vyhraněnou surrealistickou orientací, kterou ve druhé polovině padesátých let opouští směrem k figurální malbě a poté k abstraktním strukturám, kterými se výtvarně přiklání k českému informelu. Z přelomu čtyřicátých a padesátých let se dochovalo třináct Medkových surrealistických básnických textů. Sám autor z nich pravděpodobně plánoval sestavit k vydání malý výbor, k jeho realizaci ale nedošlo.

ilustrační obrázek výstavy

Malá ústa se otvírají s pavučinou uprostřed a na severním konci koženého nože zatloukám kůly proto abych na ně pověsil ženské tělo s vějířem místo očí a proto abych ohněm pod ním rozdělaným a v jeho blahodárném teple toto tělo bez kostí měkké jak sýr a poddajné jak jehla roztavil do podoby malých úst která se zavrou s pavučinou uprostřed (1949)