Miloslav Švandrlík: Tajemství hřbitova. Můžou z uzavřených hrobů mizet nebožtíci?

Autorem povídky Tajemství hřbitova je humorista Miloslav Švandrlík. A to je záruka, že se při jejím poslechu spíš pobavíte, než aby vám bylo nepříjemně po těle i na duši. Ale mrtvol v ní bude nepočítaně.

Miloslav Švandrlík se narodil v roce 1932 v Praze. Po základní škole studoval dva roky na pedagogickém oddělení městské hudební školy tamtéž. Rok pracoval jako pomocný dělník, potom absolvoval státní kurs pro přípravu pracujících na vysoké školy. Studoval na DAMU, nejprve herectví, po půlroce přešel na režii. Studia po dvou letech zanechal a nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadlo v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak zůstal na volné noze a živil se psaním povídek a fejetonů do novin a časopisů.

Miloslav Švandrlík, český spisovatel a humorista|foto:Václav Jirsa/Právo, Profimedia

Jeho nejúspěšnějším dílem je satirický román Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, který se odehrává v prostředí Pomocných technických praporů, což byly na začátku 50. let Vojenské tábory nucených prací pro politicky nespolehlivé muže, kde ale autor sám nesloužil. Technické prapory, v nichž si odbýval základní vojenskou službu on, už byly pouze nástupnickou organizací a poměry v nich byly mnohem snesitelnější. Černí baroni vyšli poprvé v roce 1969, druhé vydání bylo zabaveno, další vydání vycházela v zahraničí. V Československu se dílo šířilo pouze v samizdatu. Po zákazu Černých baronů nesměl Miloslav Švandrlík nějakou dobu publikovat. Přispívat mohl pouze do Dikobrazu, kde psal náměty pro kreslené vtipy Jiřího Wintra Neprakty. Velký spisovatelský boom zažil Miloslav Švandrlík po roce 1990, kdy začaly ve velkých nákladech vycházet knížky jeho strašidelných povídek. Miloslav Švandrlík zemřel v roce 2009 v Praze, pochován je v Kutné Hoře.