Mírná zima probudila časné jarní houby, mezi nimi penízovku smrkovou
Na smrkových šiškách rostoucí penízovka smrková je oblíbená jako houba přidávaná do jarních polévek.
Penízovku smrkovou podle Zdeňka Hájka, předsedy Mykologického klubu Plzeň, většinou nacházíme na přelomu března a dubna. Letos ji díky mírné zimě můžeme sbírat už o měsíc dřív.
Je to houba saprotrofní, česky hniložijná. Vyskytuje se ve smrkových lesích na spodní straně starých smrkových šišek pod stromy, v mechu a jehličí. Penízovky smrkové mají nejdřív kloboučky malé jako špendlík a titěrné pokroucené třeně. V dospělosti dorůstají do velikosti až 3 cm. V závislosti na rozkládajících se šiškách je možné je najít na jednom místě i ve velkém množství.
Podle mykologa Zdeňka Hájka se do polévky stejně jako penízovka smrková hodí také kržatka otrubičnatá. Na tu můžeme natrefit v detritu na okrajích lesů nebo rybníků a řek. Deštivější počasí nahrává i růstu ucha Jidášova, převážně na dřevu černého bezu. Sporadicky se ještě objevuje penízovka sametonohá, té se daří na kmenech vrb, olše, břízy nebo jiných listnáčů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.