Modrásci se vyvíjejí z kukly uvnitř mraveniště. Bojují při tom o holý život

13. listopad 2022

Motýlí druh modrásků patří v rámci svého životního vývoje mezi jedny z nejzajímavějších. Pro to, aby se z larvy vyvinul motýl, potřebují péči mravenců, kteří si je přinesou do mravenišť. Tam se také zakuklí a přímo uvnitř mraveniště se z kukly vyvine motýl. A právě v této chvíli pro modrásky nastává ta nejnebezpečnější fáze života.

Larvy modrásků dokážou vylučovat zvláštní feromony. Pro různé druhy mravenců působí jako vůně, kterou vylučují kukly jejich druhu. A tak pokud nějaký mravenec nalezne takovou larvu, odnese ji do mraveniště, kde ji opečovávají několik měsíců. Larva se jim přitom odvděčí tím, že se živí ještě nevyvinutými mravenci, tedy jejich dětmi. Poté se zakuklí a následně se z kukly vylíhne motýl. A v této fázi začíná doslova modráskův boj o holý život při útěku ze svého adoptivního bydliště.

„Tam už přestává fungovat ta feromonová ochrana a modrásci to mají vymyšleno jinak. Pokud jste někdy viděli modrásky pod lupou, tak mají takové šupinky – jsou jakoby chlupatí. Když motýl utíká z mraveniště a pronásledující mravenci se do něj zakousnou, tak se jim zalepí kusadla těmi štětinkami a motýl může uniknout," vysvětluje Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.

Larva motýla v mraveništi se ale také dokáže mravencům trochu odvděčit. Údajně vylučuje tekutinu, která na mravence působí podobně, jako třeba alkohol na člověka. A nutno doplnit, že velké množství modrásků se z mravenišť nedostane. Například u modráska očkovaného se uvádí, že úmrtnost housenek v mraveništi dosahuje až 80 procent. V každém případě je neuvěřitelné, jak příroda dokáže životně provázat dva na první pohled úplně odlišné druhy.

„Má to i svou stinnou stránku, protože třeba náš největší modrásek - černoskvrný je vázaný striktně na rozmnožování u specifického druhu zemních mravenců. Pokud na lokalitě jsou motýli a nejsou tam mravenci, nebo my péčí o tu lokalitu, třeba nadměrnou sečí, kdy šmelcujeme ty jejich bulty – vrcholové části jejich mravenišť, zmizí mravenec a zákonitě zmizí i modrásek," doplňuje Vladimír Dvořák.

Pokud bychom pak chtěli třeba našeho největšího modráska někam vysadit, musíme pochopitelně zajistit, aby na dané lokalitě ten specifický druh mravence žil také. Prostě symbióza těchto druhů je životně důležitá.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.