Muchovník je o třídu lepší než kanadská borůvka, tvrdí zahrádkář

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Muchovník oválný (Amelanchier ovalis)

Na pěstování nenáročný keř, který kvete od časného jara, plodí dříve než ostatní bobuloviny a je mnohem lepší než známější kanadské borůvky – tak plzeňský instruktor Českého zahrádkářského svazu Václav Rajšl popisuje muchovník.

Říká se mu také indiánská nebo aljašská borůvka, nejvíc totiž roste v USA a v Kanadě. Na pěstování je nenáročný, nepotřebuje zvláštní stanoviště ani půdu. Podobně jako kanadské borůvky dozrává postupně. „Ale chuťově je mnohem lepší, vychutnáte si ho víc než borůvky,“ ujišťuje zahrádkářský instruktor, „plody se podobají spíš aronii, jsou to malvičky.“

Uplatňuje se i v cukrářství

Plody muchovníku obsahují vitaminy C, B, A, minerály a dále barviva, kterým se přisuzují protirakovinné účinky. Můžeme je konzumovat přímo, kompotovat, zamrazovat, dělat z nich marmeládu, šťávu a víno. „Dužina má karmínovou barvu, využívá se k barvení některých potravinářských výrobků, zejména v cukrářství,“ uvádí Václav Rajšl.

Tip
Čaj ze sušených listů muchovníku pomáhá při žaludečních a střevních problémech, vyzkoušet ho můžete také při potížích s usínáním.

Pěstování muchovníku

Rostlina je to skromná. „Kam ho zasadíte, tam poroste. Když chcete kvalitní chutné plody, je lepší slunné místo. Ty malvičky dorůstají až do velikosti jednoho centimetru. Zrají nerovnoměrně, je dobré je protrhávat. V zimě muchovník snese mrazy až -30 °C,“ tvrdí zahrádkář. Keř udržujeme řezem, přestože poměrně dobře snáší i sucho, v létě nezapomínáme na zálivku. Muchovník začíná plodit 2 až 3 roky od výsadby. Hodí se do živých plotů, je ale nutné počítat s jeho opadavostí.

Množení

Muchovník můžeme množit výsevem, roubováním a dělením. „Vytváří kořenové výmladky. Pro výsadbu je možné brát odkopky,“ vidí tento způsob jako nejjednodušší zahrádkářský instruktor. Pokud roubujeme, jde to i na hloh a jeřáb.

Choroby a škůdci

Spíše výjimečně se u muchovníku vyskytuje padlí a mšice. „On má poměrně tuhé listy, na spodku bývají lehce plstnaté, takže to těm potvůrkám asi nechutná,“ domnívá se Václav Rajšl.