Může být palmový olej zdrojem karcinogenů?

9. listopad 2018
Sušené mléko

Posluchačka se dočetla na internetu, že palmový olej nebo výrobky z něj obsahují rakovinotvorné látky. Odhalit je měly testy potravin pro děti. Je důvod k obavám?

Pravděpodobně je řeč o látce, pro kterou se používá zkratka 3-MCPD a která patří do skupin tzv. chlorpropandiolů. Tato látka byla skutečně prokázána v průmyslově rafinovaných tucích (včetně palmového oleje), které se používají v potravinářském průmyslu. A společně s některými příbuznými sloučeninami byla prokázána například v některých sušených výrobcích po výživu batolat, což vyvolalo v několika zemích ostrou diskusi.

Zjištění italského spotřebitelského testu dětských mlék

Značnou pozornost vyvolaly testy sušeného kojeneckého mléka, které v roce 2016 zveřejnila italská spotřebitelská organizace Altroconsumo. Analýzy se tehdy zaměřily na obsah 3-MCPD a glycidyl esterů mastných kyselin (GE). Italský spotřebitelský test prokázal 3-MCPD ve všech 13 testovaných vzorcích dětské výživy a GE ve dvou. V případě 10 testovaných dětských mlék by podle spotřebitelské organizace došlo k překročení hodnoty doporučené dávky těchto látek.

Organizace Altroconsumo tehdy vyzvala výrobce dětské výživy, aby upustili od používání palmového oleje, protože při jeho rafinaci kontaminanty vznikají ve větším množství než v případě jiných tuků. Zároveň upozornila, že celoevropská legislativa doposud ošetřuje pouze výživové hodnoty dětských výživ, nikoli ale obsah těchto látek, které patří mezi podezřelé karcinogeny.

Český test batolecích mlék

V říjnu 2017 zveřejnil testy sušené batolecí výživy na českém trhu spotřebitelský časopis dTest. Součástí hodnocení 13 výrobků byl i obsah 3-MCPD, který se významně lišil. Zatímco dvě batolecí výživy obsahovaly jen zanedbatelné množství 3-MCPD a získaly hodnocení „velmi dobře“, 7 bylo hodnoceno „uspokojivě“ a 2 získalo známku „dostatečně“. Poslední 2 výrobky propadly, protože by podle propočtu dTestu došlo k překročení přijatelné denní dávky stanovené EFSA.

Přijatelný denní příjem překračují hlavně malé děti

Otázkami nebezpečnosti 3-MCPD se zabýval panel odborníků Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA). V roce 2016 na základě dosavadního vědeckého poznání stanovil přijatelný denní příjem 3-MCPD na 0,8 mikrogramu na kilogram hmotnosti za den. Na základě dostupných informací o obsahu této látky v evropských potravinách odborníci bohužel konstatovali, že u některých skupin obyvatel dochází k překračování dávky, kterou považují za přijatelnou. Jedná se hlavně o kojence, batolata a děti ve věku mezi jedním a deseti lety věku. Hlavně u malých dětí, které by dostávaly výhradně průmyslově vyráběnou batolecí výživu, by přijatelná dávka mohla být překročena i více než trojnásobně.

V jakých potravinách je nejvíce 3-MCPD?

Kromě batolecí výživy byly vysoké koncentrace 3-MCPD nalezeny také v rafinovaných rostlinných olejích (hlavně v palmovém), v margarínech, v sušenkách, smažených bramborových lupíncích a dalších pekařských výrobcích. Tyto typy průmyslově vyráběných potravin jsou také hlavním zdrojem 3-MCPD jak pro děti, tak pro dospělé.

Co jsou 3-MCPD a GE? 
Jde o látky, které mohou vznikat při rafinaci rostlinných olejů za vyšších teplot a někdy se proto také označují jako „procesní kontaminanty“ rostlinných olejů a následně i potravin. Tyto látky je možné najít v řadě různých typů rostlinných olejů, ale v nejvyšších koncentracích byly prokázány při zpracování palmového oleje.

3-MCPD (3-monochlorpropan-1,2-diol) může vznikat také při hydrolýze bílkovin, například sójových, za pomoci chlorovaných látek jako kyselina chlorovodíková. V minulosti proto jeho vysoké koncentrace byly prokázány například v některých typech sójových omáček. Nedávno však tuto látku objevili odborníci také v některých papírových výrobcích, které přicházejí do styku s potravinami, jako jsou čajové sáčky, jednorázové kelímky na kávu nebo kontejnery na mléko. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) konstatovala, že existuje dostatek důkazů z pokusů na zvířatech o rakovinotvornosti 3-MCPD, a zařadila ho proto do skupiny 2B mezi možné karcinogeny pro člověka.

Spustit audio
autoři: Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček|zdroj: Český rozhlas