Na Klabavě v Chrástu u Plzně u nové vodní elektrárny vzniká rybí přechod

Na Klabavě vzniká rybí přechod
Na Klabavě vzniká rybí přechod
Jezy na řekách často rybám znemožňují pohyb ve vodě pro a proti proudu. Kvůli tomu podle ochranářů přírody dochází k degeneraci rybí populace. Proto vznikají tak zvané rybí přechody, které umožňují rybám snadno překonat jezy. Jeden se právě dokončuje v Chrástu u Plzně v souvislosti se stavbou vodní elektrárny.

Vodní elektrárna stojí na řece Klabavě nedaleko Chrástu u Plzně. Zde byl zároveň vybudován rybí přechod, který slouží k migraci ryb. „V současné době jsou téměř všechny řeky rozděleny jezy, a tak dochází k oddělování populací ryb, které nejsou schopné migrovat proti proudu. Jde o propojení jednotlivých úseků řeky, aby spolu mohly rybí populace geneticky komunikovat a nezakrněly,“ řekl Zdeněk Myslík, vedoucí oddělení z agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Před jezem začíná náhon, mezi řekou a náhonem se nachází rybí přechod. V podstatě se jedná o koryto, do kterého jsou zabetonovány velké kameny, mezi kterými jsou štěrbiny, v nichž dochází k rychlejšímu proudění vody. Tento krátký úsek je ryba schopná proplout. Za štěrbinami se nachází tůňky cca metr široké, kde je klidná voda. Ryba si zde může odpočinout a nabrat sílu na překonání další štěrbiny.

Ryby se ve vodě orientují podle rychlosti proudu. Aby ryba nevplula do náhonu, musí být vodní elektrárna vybavena dalšími opatřeními, například elektrickým odpuzovačem, který ryby odkloní do přechodu.

Na Klabavě vzniká rybí přechod

Správné proudění je základ

„Každá ryba je svým způsobem přizpůsobena životu v nějaké vodě. Například pstruh je schopen projít výrazně větší rychlostí než třeba kapr. Proto je potřeba na jednotlivých přehrážkách zkontrolovat rychlost proudění, popřípadě upravit jejich šířku, aby se usnadnila migrace. Rychlost vody na štěrbinách je zásadní ukazatel funkčnosti rybího přechodu,“ vysvětlil Myslík.

Majitelem vodní elektrárny je Jiří Kořínek, který musel rybí přechod vybudovat v rámci nařízení Ministerstva životního prostředí. Přechod byl koncepčně navržený tak, aby neměl vliv na chod elektrárny. „V současnosti ještě probíhá měření a spíše detailní drobné dodělávky. Sám jsem viděl, že svoji funkci to už teď plní,“ uvedl Kořínek.

V Plzeňském kraji je podle Zdeňka Myslíka kolem deseti rybích přechodů. „Počet rybích přechodů by bylo jistě potřeba zvýšit. Operační program životního prostředí umožňuje na tyto stavby poskytnout dotaci od 75 až do sta procent. Vybudováním rybího přechodu se v podstatě eliminuje negativní vliv vodní elektrárny a je to pozitivní pro všechny,“ uzavřel Zdeněk Myslík.