Na Klatovsku dodnes stojí celnice z období odtržení Sudet od Československa

3. říjen 2018 10:00

Vesnice rozdělené napůl, české instituce v Německu a nové dřevěné celnice u silnic. Tak to vypadalo po záboru Sudet. Některé z celnic stojí dodnes.

Patraska u Strážova na Klatovsku, obec o několika chalupách po obou stranách silnice, byla po podepsání Mnichovské dohody rozdělena hranicemi. Většina obce byla v Sudetech, kde se také nacházela česká i německá škola. Zajímavostí je, že ta česká byla dál za hranicemi. Dnes, o 80 let později, připomíná tuto neradostnou kapitolu z dějin moderní historie několik dřevěných staveb.

Jedná se o původní celnice. K čemu sloužily, vysvětlil historik Jan Jirák: „Zábor pohraničí probíhal velice rychle, v podstatě během deseti dnů. Nejdříve byla vyznačena demarkační linie, této nové hranici se říkalo kulíková, protože byla vytyčena pouze dřevěnými kulíky. Byla vypsána poptávka na univerzální, rychlý a snadno posunutelný dřevěný domek, který by sloužil jako celnice.“

Domky o půdorysu zhruba 8 X 10 metrů však nesloužily svému původnímu účelu dlouho. Na podzim roku 1940 Protektorát Čechy a Morava a Třetí říše vstoupily do bezcelního styku a bylo rozhodnuto, že tyto budky budou prodávány ve veřejných dražbách. Ty, které se nepovedlo prodat, byly na místě ponechány svému osudu.

A tak jedna celnice donedávna sloužila třeba jako prasečí chlívek. „Dřív byla tam u té hůrky a pak si ji vzal můj děda a používal ji jako chlívek pro prase,“ vzpomínala paní Tomanová z Patrasky. Další celnice zase našla využití jako zázemí fotbalistů. Nejdřív v ní byly šatny, dnes našla využití jako technické zázemí pro uskladnění lajnovačky, vápna i sekačky na trávu. V létě posloužila jako hospůdka. „To ale jenom při zábavách, nebo když tady hraje nějaká kapela,“ doplnil správce hřiště Josef Soušek.

autoři: Jitka Englová , Michaela Svobodová
Spustit audio