Na polích v Plzeňském kraji začínají škodit přemnožení hraboši

13. únor 2020 15:35

Podle Krajské agrární komory Plzeň se už na podzim vyskytovali ve větším počtu v okolí Stoda na jižním Plzeňsku. Teď je zaznamenali i farmáři na Rokycansku.

Například v Oseku na Rokycansku začali poprvé hraboše sčítat podle schválené metodiky, aby měli přesnou představu o jejich počtech. Navíc na polích v těchto dnech instalují speciální bidla pro dravce, aby jim pomohli hlodavce hubit.

„Takhle intenzivně to dáváme poprvé. Je to pět bidel na deset hektarů. Běžně se tu vyskytují poštolky a káňata. Ta bidla jsou proto, aby mohli dravci toto území obsadit a lovit. Až jetel vyroste tak, že zakryje povrch země, bidla vyndáme. Před sklizní určitě,“ uvedla agronomka Osecké zemědělské a obchodní společnosti Kateřina Málková.

Aktuálně jsou zemědělci v polovině prohlížení polí. Podle Kateřiny Málkové jsou přemnožení hraboši zhruba na 200 hektarech, kde je jetel a očividně jim chutná i řepka. „Mám vyhlídnutá některá místa s řepkou, kde hraboši páchají škody. Místa odkud přicházejí, jsou travnaté škarpy. Ty jsou jako řešeto, tam odsud se šíří. Rostlinu, která má v krčku třeba dva tři centimetry, překoušou úplně a kořen zmizí,“ popsala agronomka.

Oproti minulému roku je nárůst hrabošů velký

„Loni nebylo potřeba se tímto problémem zabývat. Žádné významné hospodářské škody nebyly. Letos výrazně přibývají. Určitě k tomu přispívají vlažné zimy. Takže děláme odpočty, abychom zjistili kolik aktivních nor je na hektar,“ vysvětlila Kateřina Málková.

Se sčítáním hrabošů pomáhají také studenti ze Střední školy lesnické Křivoklát-Písky. Skupinky studentů utvoří rojnici a postupně procházejí celé pole, přičemž musí zapsat, kolik kroků ušly a kolik děr bylo na šířce dva a půl metru. „U nory je například vidět sláma, jetel, cestičky, bobky anebo je tam třeba nahrabaná hlína. Na horní části pole jsme spočítali asi 86 aktivních nor, na dolní části něco kolem 115,“ řekl jeden ze studentů Petr Kolář.

Zemědělci budou znovu hraboše sčítat na jaře. „Uděláme si srovnání, zda se nám vyplatí podstoupit případné ztráty, které by způsobil hraboš, anebo přistoupíme k ošetření, které je ale samozřejmě finančně náročně,“ uzavřela agronomka Kateřina Málková.

autoři: Martina Klímová , jik | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio