Na první místo v žebříčku čekali 10 let

Na konci devatenáctého století vznikaly na jihu Spojených států první kapely hrající muziku, ve které se mísily vlivy hudby evropské s africkou. Z malých dixielandových souborů, se koncem 20. let staly swingové orchestry, jejichž sláva vydržela až do začátku padesátých let. Ať už se tedy jednalo o malé, tradičně jazzové skupiny, nebo o tzv. big bandy, vedoucí úlohu v těchto ansáblech měly dechové nástroje. S nástupem nové hudby, tedy rocku, právě v 50. letech byly dechové nástroje v big beatových skupinách značně upozaděny. Na milost byl vzat snad jen saxofon. I když bychom v této i dalších dekádách našli rockové skladby, ve kterých dechy zazněly, vliv elektrické kytary byl jistý.

Zvrat nastal v letech šedesátých, která svou pestrostí a chutí objevovat nové obzory vynesla na výsluní popularity kapely, které do rockové kategorie sice spadaly, ale vliv dechových nástrojů v jejich zvuku byl jednoznačný. Zvláště dvě z nich byly v hudebním tisku často zmiňované. Blood, Sweat and Tears a Chicago.

Jazzrocková skupina Chicago vznikla v r. 1966 a v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let zásobovala hudební trh jednou úspěšnou deskou za druhou. Pak, že dechové nástroje jsou v big beatu opomíjené! Ale až po vydání deseti LP desek a sedmnácti singlů se jim v r. 1976 povedlo obsadit vrchol hitparády s baladou If You Leave Me Now.