Na šumavská místa se vracejí tradiční křížky

27. březen 2021 13:40, aktualizováno

Díky bývalému učiteli, publicistovi a znalci Šumavy Emilu Kintzlovi se v krajině opět objevují dříve zničené křížky. Těsně před požehnáním je zatím poslední křížek na Šibeničním vrchu, ke kterému se již nyní chodí lidé třeba modlit.

Boží muka, křížky nebo památné kameny na několik desetiletí téměř zmizely z krajiny. Za finančního přispění sponzorů a přátel, ve spolupráci s kameníkem Martinem Beránkem, kováři a dobrovolníky, vrací Emil Kintzl křížky do šumavské krajiny zpět.

V poslední době se křížky vrátily například na skálu u mostu v Anníně, k Chatě Rovina, hájence na Březníku nebo na Šibeniční vrch u Kašperských Hor. „Křížky mají připomínat hlavně to, že na Šumavě žili bohabojní a věřící lidé, kteří křížky stavěli k určité události. Mrzelo mě, že ty křížky byly za bolševika úmyslně ničeny,“ uvedl šumavský patriot Emil Kintzl.

První křížek Emil Kintzl zhotovil v roce 2002 na Liščím vrchu. Následně dopomohl k umístění Kohoutího kříže u Nicova. Za tu dobu vzniklo na Šumavě mnoho dalších křížků. Těsně před požehnáním je zatím poslední křížek na Šibeničním vrchu u Kašperských hor.

Křížky dělají lidem radost

„Je to práce pro tuto dobu jako stvořená, protože kdyby člověk jen seděl doma, tak shnije,“ poznamenal Emil Kintzl. Ke křížkům se již dnes chodí lidé také modlit a mají radost, že se do šumavské krajiny vracejí.

„K budování potřebuji mladé lidi, protože mě už síla opouští. Jsem rád, že se takoví lidé najdou. Je to záruka, že o křížky bude pečováno,“ dodal Emil Kintzl. Pro letošní rok má 87letý Emil Kintzl v plánu obnovu křížků třeba na Stodůlkách nebo Vogelsangu.

autoři: Jitka Englová , Iva Štěpánková | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio