Na Šumavu se už několik vrací voda a výsledky jsou znát

1. srpen 2022

Šumava je jak známo jednou z nejvýznamnějších pramenných oblastí v České republice. Ovšem lidé se k ní v minulosti nechovali úplně ochranářsky, když odvodnili prakticky polovinu všech mokřadů v tomto pohoří. Posledních třicet let se však situace mění a díky činnosti Správy Národního parku Šumava se voda vrací zpět do této jedinečné krajiny.

Šumava byla ještě před zhruba čtyřiceti lety odvodňována. Důvody byly různé, od lepší přístupnosti území až po lepší hospodářské využití. Od 90. let, tedy od vyhlášení Národního parku, se však lidé ze Správy snaží vodu navrátit zpět a to tak, že tak zvaně revitalizují vysušené mokřadní plochy. A tak se původně vyhloubené odvodní rýhy opět zasypávají, narovnané a zahloubené potoky se vracejí zpět do původních koryt a narušeným prameništím se opět vrací jejich původní funkce. To vše stojí nemalé peníze, ale i úsilí mnoha lidí. A výsledky jsou už znatelné. Voda pomaleji odtéká, šumavská krajina se zavodňuje a toho si mohou všímat i návštěvníci Šumavy a to jak na západě, tak i na jihovýchodní části Šumavy.

„Na Stožecku, kolem Spáleného luhu, dolnokrásnohorská cesta, tam je vidět několik obnovených potoků a hodně zajímavá lokalita jsou louky pod Dobrou, kde jsme pod osadou vyváděli dva zatrubněné potoky. Byly zatrubněné dva metry pod zemí a tak jsme vyváděli do přírodního potočiště na povrch," vyjmenovává revitalizační úspěchy Lukáš Linhart, člen projektového týmu Life for Mires.

Šumavská rašeliniště

Jedná se o projekt, díky kterému se v průběhu sedmi let vrátí voda do více než 2000 hektarů odvodněných mokřadů a už 17 kilometrů potoků se vrátilo do svých původních přirozených meandrů. Výsledky tohoto snažení jsou už velmi brzy hmatatelné a dotýkají se i turistického ruchu. Například Soumarské rašeliniště, rozprostírající se v oblasti Vltavského luhu, bylo v minulosti průmyslově vytěženo. Jeho částečná revitalizace proběhla v letech 2001 až 2004. A protože byla úspěšná, rašeliniště se opět zavodňuje. Aby ale bylo nadále přístupné, musí se v celé délce původní naučné stezky vybudovat dřevěný, povalový chodník. Úspěšnost revitalizace naši odborníci vyhodnocují na základě měření hladiny vody a dalších parametrů.

„Máme na těch lokalitách instalované měřiče na hladinu podzemní vody a tam se vždy prokáže, že s tou revitalizací stoupne hladina podzemní vody a hlavně se zastabilizuje. Křivka hladiny podzemní vody je rovnější. Dřív hodně zaklesávala, až třeba metr pod povrch," dodává Linhart.

Revitalizační práce na šumavských mokřadech pokračují dál a vše se navíc dokumentuje. V přípravě je mimo jiné kniha s názvem Voda ztracená a vrácená, ale také se pracuje na speciálním dokumentárním filmu mapujícím návrat vody na Šumavu. Několik fotozáběrů z jeho příprav je možné shlédnou na speciální výstavě na rozhledně Poledník a v Návštěvnickém centru Kvilda.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.