Na vrcholu Březníku nedaleko Hartmanic dožil svatý Vintíř
Postava světce, sv. Vintíře není pro milovníky Šumavy neznámá. Jeho odkaz se prolíná především oblastí Hartmanic, kde najdete Vintířovu stezku, kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě, s nádherným skleněným oltářem a na vrcholu hory Březník můžete navštívit kapli sv. Vintíře. Právě zde sv. Vintíř dožil svůj dlouhý život.
Na Šumavě existují dvě místa s názvem Březník. Jedno z nich, nedaleko Modravy, proslavil na konci 19. století ve svých románech Ze světa lesních samot a V ráji šumavském spisovatel Karel Klostermann. To druhé, skalnatý vrchol hory Březník nedaleko Hartmanic, o 900 let dříve Vintíř – poustevník, který za sebou nechal odkaz žijící dodnes.
Vintíř, německy Gunter, se narodil ve druhé polovině 10. století a pocházel z knížecího rodu. V mládí nic nenasvědčovalo tomu, že by žil zbožným, asketickým způsobem života. Užíval si všech možných světských radostí, kterých se mu jako šlechtici dostávalo. Pak se ale změnil a v Niederaltaichu, poblíž bavorského Deggendorfu, se stal benediktinským mnichem. Odtud na čas odešel, protože na přání Jindřicha II. vedl také kláštery v Hersfeldu a v Tegernsee. Tam po určité době ustanovil představené a vrátil se.
V roce 1008, tedy v době, kdy mu bylo lehce přes 60 let, si vyprosil od opata Godeharda dovolení a požehnání pro poustevnický život. Odešel do bavorského lesa na vrch zvaný Raciner Berg u Lallinngu. Jeho pouť tím ale nekončila. Měl ještě několik úkolů – mimo jiné o 10 let později v dnešním Maďarsku ve městě Bakonybél založil benediktínský klášter sv. Mořice. Až v roce 1040, tedy ve svých 85 letech, dorazil na Šumavu. Usídlil se ve skále na vrcholu hory dnes zvané Březník – německy Guntersberg. Poustevnickým životem tu žil dalších pět let.
O jeho skonu hovoří legenda, v níž kníže Břetislav, dlící v té době s biskupem Šebířem na župním hradě Práchni, se při lovu dostal až k Vintířově poustevně a vedl s ním rozhovor. Při něm kníže přislíbil obdarovat Břevnovský klášter, aby se za Vintíře, který předpověděl, že příštího dne zemře, modlili. Poustevník vyslovil i prosbu, aby jeho tělo bylo pohřbeno v Břevnově. Břetislav mu radil, aby s ním odešel. Vintíř ale jeho slov nedbal. Proto se druhý den, to bylo 9. října 1045, kníže Břetislav vrátil i s biskupem Šebířem. Biskup u Vintíře ještě sloužil mši svatou a udělil mu svátosti pro cestu na věčnost. Ve 3 hodiny odpoledne pak poustevník zemřel.
Po jeho smrti těsně pod vrcholem Březníku byla vystavěna dřevěná kaple. V 19. století byla nahrazena kaplí zděnou. V Dobré Vodě vzniklo poutní místo zasvěcené právě Vintířovi a Dobrá Voda na Šumavě se také stala místem česko-německých poutí. Tak tomu bylo až do roku 1952, kdy se Březník lidem uzavřel. Vznikl zde nepřístupný vojenský újezd a komunistický režim se snažil odkaz sv. Vintíře sprovodit ze světa. Zděnou kapli a jeskyni, kde poustevničil, vojáci odstřelili. Krátce po Sametové revoluci byla v roce 1992 kaple sv. Vintíře znova postavena. Kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě, i díky práci sklářky Vladěny Tesařové a jejímu sklenému oltáři, ožil a turisté procházejí Vintířovu stezku.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
