Na židovském hřbitově v Terešově na Rokycansku je náhrobek předka Oty Pavla
Popadané náhrobky, zasypané hlínou a zarostlé břečťanem. Tak ještě před pár týdny vypadal židovský hřbitov v Terešově na Rokycansku. Díky dotaci se letos podařilo většinu náhrobních kamenů postavit a ukotvit.
Teď restaurátoři náhrobky čistí a konzervují. Ke své práci potřebují nejen řadu náčiní od různých špachtlí až po štětce, ale i různý materiál. „Máme tu křemičité písky, nějaké pojivo, bílý cement nebo používáme i hydraulické vápno. Potom potřebujeme různé pigmenty, kterými probarvujeme tmel, jež si sami mícháme,“ řekla restaurátorka Kristýna Lutzová.
V současnosti je na hřbitově přes 250 zdvižených náhrobků. Umělý kámen na jeden z nich nanáší restaurátor Miroslav Ketman: „Hlavním úkolem nanášky je ucpat praskliny a trhliny, aby dovnitř kamene nepronikla voda, neusazovala se tam biozeleň a podobně, aby nedocházelo k další destrukci kamene. Nanášení směsi se nesmí uspěchat, aby měla čas vyzrát. Proto je technologický postup rozdělený v čase a k jednomu kameni se opakovaně vracíme.“
Rozdíl v čase, světové straně i materiálu
Jak uvádí Petra Vladařová, která náhrobky dokumentuje, ke hřbitovu v Terešově se váže legenda zachovaná v knize terešovského pohřebního spolku Chevra kadiša. Podle ní Židé do Terešova přišli v polovině 16. století z Prahy, kde v té době zuřila jedna z nejtěžších morových epidemií.
Podle restaurátorky Kristýny Lutzové je tam nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1710. Mezi zajímavosti hřbitova patří například i to, že starší náhrobky z 18. století jsou orientované na západ, kdežto ty novodobější na východ. Liší se i použitý materiál. „Starší náhrobky byly vyrobené převážně z pískovce, i proto je většina z nich více poškozená anebo se vůbec nedochovala. Pozdější náhrobky byly vytesány ze žuly,“ doplnila restaurátorka.
„Zcela zásadní je nález torza náhrobku Jehudy Lejba Poppera, který zemřel roku 1829 a jehož potomci z rodiny Popperů jsou dnes po celém světě. Jedním z nejznámějších potomků je i spisovatel Ota Pavel,“ uvedla judaistka Petra Vladařová.
Většina epitafů na náhrobcích je podle Kristýny Lutzové napsaná v hebrejštině. Objevuje se tam také jazyk německý a český. Náhrobky pod rukama restaurátorů odhalují i plastickou výzdobou, rostlinnou ornamentiku lidového pojetí doplněnou židovskými symbolickými motivy. „Z kamenosochařského hlediska jsou to krásná díla, o která stojí za to pečovat,“ uzavřela Kristýna Lutzová.
Restaurátorské práce budou na hřbitově v Terešově pokračovat i příští rok. V další fázi by se měla dostavět ohradní zeď.
Pokračování záchranných restaurátorských prací na náhrobcích židovského hřbitova v Terešově umožnila dotace z Českoněmeckého fondu budoucnosti. Náklady obnovy této památky, probíhající postupně od roku 2002, jsou hrazeny také z prostředků Federace židovských obcí v ČR a Nadačního fondu obětem holocaustu.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Podle mne odveta bude,‘ míní analytička Irena Kalhousová. Izrael ji ale musí dobře nakalibrovat
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
Po odsouzení války mu začali vyhrožovat. ‚Vlastně jsem měl štěstí a udělal z toho skeč,‘ říká ruský komik