Nad vesnicí Dolejší Krušec stojí zbytky zajímavé stavby. Neví se zcela přesně k čemu sloužila

8. září 2025 11:50

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Měl zde pobývat poustevník. Podle legendy pomohl medvědovi, který jej pak chránil

Dolejší Krušec je malou vesničkou ležící nedaleko Hartmanic, jejíž dominantou je zámek. Bývala to původně renesanční tvrz, která v období baroka byla přestavěna na zámek. A právě v tom období má nedaleko zámku, v místě původně zvaném Bohumírův vrch vzniknout stavba, ze které se do dnešního dne dochovaly pouze zbytky zdí a mnoho nezodpovězených otázek. Zásadní otázkou je to, k čemu stavba u Dolejšího Krušce sloužila. Bohužel chybí informace o jejím vzniku. Neví se kdy a proč byla postavena, ani kdo stavbu inicioval nebo financoval.

V současnosti je stavba zříceninou. Je však možné, že už byla stavěna jako zřícenina - to je jedna z teorií

A tak se můžeme domnívat, že tato stavba byla od základu stavěna, jako zřícenina, romantické místo, nedaleko zámku, který v době pravděpodobného vzniku vlastnili Schumannové. Také se spekulovalo o tom, že to jsou zbytky původní kašperské hlásky. Ale tomu typ stavby příliš neodpovídá. A pravděpodobně to nebylo ani překladiště či sklad soli. Název Krušec může odkazovat na minulost obce. Měly zde být totiž sklady krušcové soli. Otázkou však zůstává, proč by se sůl zbytečně dopravovala do kopce, kde se stavba nacházela, a neskladovala by se přímo v samotné vesnici, kde byla tvrz a hospodářství.

Zřícenina svým tvarem nejvíce připomíná barokní kapli

Mohlo se ale také jednat o nějakou vojenskou stavbu. Hlásku, ze které se upozorňovalo na hrozící nebezpečí. Jisté by ale mělo být, že v 18. století zde žil poustevník. Dokládá to matriční zápis z kostela na Mouřenci. Však také se tomuto místu říká Poustevny. A poustevník tu prý byl velmi oblíbený a to především pro své jedinečné léčitelské schopnosti. Lidé za ním docházeli a žádali o pomoc. K jeho pobytu se váže také pověst:

Jednou prý poustevník v hloubi lesa slyšel medvědí mručení. Našel poraněného medvěda, kterého se ujal a vyléčil. Oddaný medvěd s ním pak žil v jeho poustevně. Když poustevník zemřel, zvíře dlouho chránilo jeho tělo, než ho mohli lidé pohřbít. I potom prý chodil medvěd smutně strážit na noc poustevnu.

V současnosti se předpokládá, že stavba hvězdicového půdorysu měla původně sloužit, jako lesní kaple. Postavena měla být zřejmě v 17. století a k jejímu zrušení došlo pravděpodobně v době josefínských reforem na konci 18. století.

Lesní kaple se rozpadá dál. Části jejích zdí ještě dosahují skoro pětimetrové výšky, ale zub času pracuje – stejně jako různé představy tom, jak tahle stavba před třemi stoletími vypadala.

autoři: Jan Dvořák , iko
Spustit audio