Nahý muž a prostitutka. Neobvyklý motiv v posvátném prostoru
Mramorové sloupy v kapli chebského hradu si vyfotografuje snad každý návštěvník. Hlavice sloupů totiž zobrazují lidské ctnosti a neřesti. Ve středověku se tak do sakrálního prostoru dostal motiv nahého muže s dalšími postavami, z nichž jedna má být údajně prostitutka.
V pozoruhodné dvoupodlažní kapli sv. Erharda a Uršuly při chebském hradu, která je postavena ve štaufském slohu, jsou k vidění unikátní výjevy. Na hlavicích čtyř mramorových sloupů v patře tady najdeme rostlinné motivy a motivy postav. Jedna hlavice s postavami zobrazuje lidské ctnosti a druhá lidské neřesti.
Sloup s neřestmi je podle kastelána chebského hradu Tomáše Dostála nejfotografovanějším místem chebského hradu. Na hlavici sloupu totiž najdeme postavu obnaženého muže. „Je zvláštní, že se ve středověku v sakrálním prostoru objevuje takový motiv. Je to ale právě tím, že tato hlavice zpodobňuje lidské neřesti,“ uvedl kastelán. Další postava bývá identifikována jako prostitutka. I tento výjev je pro posvátné prostory neobvyklý.
Prostitutka nebo manželka císaře Adéla z Vohburgu?
Postava prostitutky by údajně mohla být narážkou na Adélu z Vohburgu, první manželku proslulého císaře Fridricha I. Barbarossy známého jako Rudovous. Na hlavici sloupu s neřestmi jsou zobrazeny další dvě postavy. „Ani nejznámější kunsthistorici se neshodnou, co postavy zpodobňují. Každý v tom vidí něco jiného, a to je na tom to nejhezčí,“ doplnil Tomáš Dostál.
Sloup se ctnostmi může zobrazovat andělské bytosti z bible. Další variantou jsou pak evangelisté nebo dokonce čtyři jezdci z apokalypsy. Kaple vznikala na konci 12. století, sloupy jsou tedy staré více než 800 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová