Najít jméno pro novou odrůdu je čím dál větší problém
Vzniku nové odrůdy ovocného stromu předchází dlouhodobý proces, zabývají se jím šlechtitelské podniky, ústavy nebo také soukromníci, amatéři, nadšenci. V obou případech je to běh na dlouhou trať. Je třeba provést křížení, vysít potomstvo, nové rostlinky nechat zaplodit. Pak se stromky i ovoce pozorují. To vše může trvat celá desetiletí. Tento proces probíhá i přirozenou cestou. Nová odrůda může vzniknout z náhodného semenáče, který někdo uvidí, najde, objeví.
Když je nová odrůda na světě, musí se prověřit, že se skutečně o novou odrůdu jedná. Celosvětově k tomu účelu existují státní, polostátní nebo privátní organizace, které zajišťují proces uvedení odrůdy do praxe. U nás musí být nová odrůda zaregistrovaná, zapsaná v úředním seznamu. Případně právně chráněná, aby se zaručilo, že původcem je výhradně šlechtitel té odrůdy a nikdo mu ji nemůže zcizit a neoprávněně množit.
Hledá se jméno
Jméno odrůdě zpravidla vymyslí původce – šlechtitel. „Ale ne každého šlechtitele baví odrůdu uvádět v život,“ říká Tomáš Jan, specialista pro peckoviny a skořápkaté ovoce Národního odrůdového úřadu, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně. „Jsou nadšenci, které baví jen to šlechtění. Svůj bezejmenný výsledek práce předají někomu, kdo to ‚dotáhne do konce‘. Zjednodušeně řečeno, ten, kdo u nás, v našem státě, žádá o registraci nebo o právní ochranu, ten dává odrůdě název.“
Karel?
Postupuje se takto: odrůda má zpravidla nějaké pracovní označení, může to být kód odrůdy, například BT-123, pod ním se odrůda zkouší. Pak přichází čas rozhodnout se pro název odrůdy. Žadatel si nějaký vymyslí (má na to například svůj systém, chce třeba, aby odrůda nesla jeho jméno, jméno dětí, manželky, místa, které má rád apod.). Z BT-123 se stane, dejme tomu, Karel. Jméno pak musí projít mezinárodním procesem hledání v různých databázích, aby se zjistilo, zda je odlišný od stávajících názvů odrůd toho druhu. Aby nebyly dvě odrůdy jabloní Karel, jedna v České republice a druhá třeba v Anglii.
Někdy se do názvu odrůdy promítne křížení. Existuje například odrůda jabloně Jonalord, což je kříženec Jonatánu a odrůdy Lord Lambourne.
Najít vhodný název není hračka
„Na celém světě stále přibývá nových a nových odrůd,“ vysvětluje Tomáš Jan. „S ohledem na výše zmíněná pravidla není jednoduché název, který ještě nikdo nemá zaregistrovaný, který je vhodný a pro šlechtitele přijatelný, najít. A tak šlechtitel podává návrh názvu opakovaně a my mu ho opakovaně zamítáme, protože musí být alespoň o jedno písmeno jiný než název, který už existuje. A tak se stává, že najít pro novou odrůdu název, je opravdu problém.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
