Nápis Bartelmus dodnes připomíná někdejší významnou plzeňskou firmu

24. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bývalá slévárna a smaltovna firmy Bartelmus

Roku 1870 se z Brna do Plzně přestěhoval Eduard Bartelmus, český chemik, vynálezce a podnikatel německé národnosti. Již počátkem 30. let 19. století učinil objev zdravotně nezávadného smaltu, ideálního materiálu pro výrobu nádobí, které ve velkém vyráběl v Plzni na Slovanech.

Někdejší Bartelmusova vila

„Nacházíme se v areálu bývalé továrny pana Bartelmuse, který stojí mezi ulicí Železniční, mostem nad nádražím a Guldenerovou ulicí. Tento velký areál zde vznikl v roce 1870,“ uvedl předseda spolku Zestínu Lukáš Houška. Do dnešních dnů se nám z areálu dochovaly dvě budovy: „Jednak továrníkova vila. V té době bylo úplně standardní, že u každé větší továrny továrník přímo bydlel. Měl tam reprezentativní budovu, dům, kde uzavíral obchody a kde s ním žila jeho rodina. Na budovu můžeme shlédnout hezky seshora, díky tomu, že nahoře je chodník. Je to krásná novorenesanční stavba, na pohled velmi estetická,“ popsal Lukáš Houška.

„Vedle této budovy se nachází taková dlouhá modrá stavba, což je bývalá slévárna a smaltovna a je na ní stále ještě nápis Bartelmus, podle jejího původního majitele,“ řekl Houška. Celá továrna se od roku svého založení až do roku 1948 postupně rozrůstala.

Eduard Bartelmus nežil v Plzni příliš dlouho, zemřel již v roce 1877, přičemž jeho podnik následně zůstal v rodině. Výroba byla výrazně inovována a krom smaltovaného nádobí se v továrně vyráběly také různé kovářské výrobky nebo třeba smaltované sporáky.

Konec firmy je podobný, jako u mnohých dalších takových podniků. První světová válka přinesla nejrůznější problémy, které se během doby první republiky podařilo víceméně napravit, čemuž druhá světová válka učinila opět přítrž. Továrna byla dokonce zasažena bombou při bombardování vlakového nádraží. „Roku 1946 se firmu podařilo uvést zpět do provozu a zrekonstruovat ji. V roce 1948 na ni byla ovšem uvalena státní správa a později byla znárodněna,“ uvedl Houška.

„Velkolepá firma, která tvořila spotřební dějiny 19. století, naprosto zmizela z mapy a dějin města,“ dodal na závěr předseda spolku.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.