Napříč kraji chybí dostatečná veterinární péče pro velká zvířata

V řadě krajů včetně Plzeňského kolabuje systém terénní veterinární péče pro velká zvířata. Podle Českého statistického úřadu jev nyní v regionu 2 300 koní, ještě v roce 2005 jich přitom bylo o tisíc míň. Zvěrolékařů, kteří vyjíždějí do terénu, ale ubývá. Často se pak stává, že majitelé koní shánějí lékaře pro své zvíře marně.

„Naše klisna měla koliku, která je nejčastější příčinou úhynu koní, byl to tedy akutní případ. Obvolávali jsme deset veterinářů, nikdo ale nezvedl telefon. Až na poslední pokus se nám podařilo sehnat paní doktorku, jež za námi přijela a klisnu ošetřila. Podobný případ jsme řešili se zlomenou čelistí jednoho z koní. Až po dvou dnech za ním dorazil veterinář, který mu píchl antibiotika, ale také určil, že potřebuje rentgen. Ten ale nemá jen tak někdo. Nakonec se povedlo domluvit lékařku z Příbramska, která měla náhodou cestu kolem,“ popisuje úskalí nedostupné veterinární péče Helena Písaříková z Vochova na Plzni-severu.

Veterináři dávají přednost ordinacím a malým zvířatům

Problém se týká nejen koní, ale také hospodářských zvířat. V Plzeňském kraji najdeme aktuálně terénních zvěrolékařů v průměru pět a všechno jsou to ženy. Ty musejí často klienty odmítat, jelikož se buď nenacházejí nikde poblíž, nebo jsou u akutního případů.

Dle jedné z lékařek, doktorky Markéty Tučkové, nebude vůbec jednoduché najít ze stávající situaci východisko. „Co by nás zachránilo, by bylo jedině, kdyby se najednou zjevili nějací další veterináři. Absolventi veterinárního lékařství ale dávají přednost práci v ordinacích pro malá zvířata s pevnou pracovní dobou. Je to pohodlnější, do terénu se kolegům moc nechce. Ale jediným řešením je dokázat absolventy přesvědčit o tom, aby se věnovali i výjezdům do terénu.“

V Plzeňském kraji chybí také klinika pro velká zvířata. Lidé tedy vozí zvířata v bolestech do německého Chamu, do Heřmanova Městce nebo do Brna.