Nebeská svatba aneb 75 let souboru Gaudeamus

23. duben 2024

Jako „nebeská svatba“ je nazýváno vzácné 75. výročí sňatku. Také příslušnost k folklornímu souboru znamená závazek na dlouhá léta. Svoje pětasedmdesátiny letos slaví soubor Gaudeamus VŠE v Praze. Řadí se tak mezi nejstarší podobné kolektivy v Čechách. Nežije však minulostí, ale stále rozdává radost svým členům i příznivcům a neustále zajímavě tvoří.

Čertovská suita

Gaudeamus, který aktuálně působí při Vysoké škole ekonomické v Praze, vznikl už v roce 1949 rovněž ve vysokoškolském prostředí. Založili ho studenti tehdejší Vysoké školy politických a hospodářských věd, nejdříve jako pěvecký sbor, ke kterému přibyl početný symfonický orchestr, taneční skupina se dvěma složkami (českou a slovenskou) a cimbálová muzika. Celkem tehdy v souboru působilo 140 členů. V roce 1953 byl přejmenován na Vysokoškolský soubor Zdeňka Nejedlého. Od začátku 60. let působí v zeštíhlené podobě taneční skupiny s lidovou muzikou a malou pěveckou skupinou. Od roku 1989 nese soubor název Gaudeamus.

Od budovatelských písní ke scénickému zpracování folkloru

V počátcích souboru byly v jeho repertoáru kromě klasické hudby a budovatelských písní jevištní stylizace folkloru z různých oblastí Čech, ale především z Moravy a Slovenska. Dokládají to i snímky z rozhlasového archivu. V 50. a 60. letech s Vysokoškolským souborem Zdeňka Nejedlého spolupracovali tehdejší přední dirigenti, sbormistři a skladatelé. Řadu významných choreografií vytvořili František Bonuš, Ján Novenko a později Lenka Homolová.

Kolečkový furiant

Teprve v 80. letech se soubor soustředil na originální jevištní zpracování českého folkloru. Vrcholem této linie byla nepochybně 90. léta ve znamení výjimečné autorské spolupráce Gaudeamu s choreografkou Alenou Skálovou, hudebním skladatelem Jiřím Fišerem, výtvarnicí Helenou Pěknou a režisérkou Jaroslavou Šiktancovou. Scénické kompozice z jejich umělecké dílny, jsou dokladem inspirativní síly folkloru a možností široké palety stylizace a divadelnosti.

Utancovaní na Cestě krajinou

Jak k jidlu, tak k dílu

V 90. letech ve spolupráci s choreografkou Alenou Skálovou a autorem hudebních úprav Jiřím Fišerem vznikly nezapomenutelné pořady souboru Gaudeamus Utancovaný (1995), Leporela (1996), Dědci a báby (1997) a komponované bloky Čertovská suita (1993), Dobré jídlo, dobré pití (1994), Pocta Erbenovi (1997) a další. Podle jejich tvůrců, „motivy z české lidové kultury pro svůj bohatý vnitřní obsah ožily ve vyjádření nadčasových životních situací“.

Hospoda

Výraznou tvůrčí osobností a doslova duší celého souboru je už více než půl století umělecká vedoucí a choreografka Věra Fenclová. Pro Gaudeamus vytvořila představení Poezie svatojánské noci (2003), České tance (2005), Na den svatého Martina (2015) či Staropražské tance (2016), které letos znovu ožijí na MFF ve Strážnici. Rekonstruovala také pro Gaudeamus choreografie Aleny Skálové Spor Masopusta s Postem, Z úsměvů pana Lady či Pastýřské zaříkání. Velmi podařená byla spolupráce Gaudeamu s dalšími originálními choreografy Martinem Packem (Masopustní hra o svatbě 2001, Cestou krajinou 2009), Honzou Malíkem (Duše hříšná a Maria Panna 2014) či Davidem Mikulou (Tancmuzika a Bláznivá polka 2021).

Gaudeamus má štěstí na talentované tvůrce z vlastních řad, u hudebních úprav to platí zejména u Marka Janaty, Milana Buňaty či Vojtěcha Kouby.

Nebeské oslavy

Během své pětasedmdesátileté činnosti se Gaudeamus zúčastnil většiny folklorních festivalů v ČR i v Evropě a získal mnohá ocenění. Podílel se na natáčení videodokumentů o českém lidovém tanci a na kontě má i dvě CD alba.

Svoje pětasedmdesátiny soubor Gaudeamus oslaví neformálním koncertem, taneční zábavou a setkáním bývalých členů v Komunitním centru Matky Terezy v Praze na Chodově v pátek 26. dubna. Určitě bude nač vzpomínat a není třeba se obávat, že by soubor neměl smělé umělecké plány do budoucna.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.