Nebeští hrdinové. I tak by se mohla jmenovat výstava o válečných pilotech, která se představuje v Plzni

S osudy 80 letců se mohou v těchto dnech seznámit návštěvníci plzeňských Slavností svobody v kulturním domě Peklo
S osudy 80 letců se mohou v těchto dnech seznámit návštěvníci plzeňských Slavností svobody v kulturním domě Peklo

Osmdesát letců z Plzeňska se během druhé světové války zapojilo do bojů za svobodu, a to jak doma, tak na straně cizích armád. S jejich osudy se mohou v těchto dnech seznámit návštěvníci plzeňských Slavností svobody. Často legendární piloty přibližuje výstava v kulturním domě Peklo.

„Většina z nich působila v britském Královském letectvu, někteří před tím ještě sloužili ve Francii a řada z nich byla v domácím odboji. Jsou to lidé z Plzně a okolí a někteří z nich byli skutečně špičky,“ říká bývalý předseda areoklubu Plzeň-Letkov a hlavní autor výstavy Miroslav Neumann, který je rád, že se podařilo zmapovat životní osudy řady pilotů.

Jedním z legendárních pilotů byl Antonín Liška, který létal v Británii jako stíhač. Při jednom letu se mu porouchal dýchací přístroj a on přišel o vědomí. V důsledku toho se letadlo zřítilo. Antonínu Liškovi se ale podařilo vyskočit a zachránit si život. Poté prodělal několik operací a po půldruhém roce se k létání vrátil. Nemohl ale dál létat jako stíhač, přešel tedy k dopravnímu pluku. Po válce vozil například Jana Masaryka po celé Evropě.

Ani krunýř na zraněnou páteř mu nezabránil v létání

Další plzeňskou legendou mezi piloty byl Miroslav Štandera. „Tomu prostřelili nádrž letadla. Musel tedy nouzově přistát na poli, při čemž si ale bohužel zranil páteř. V nemocnici dostal krunýř, se kterým létal asi dva měsíce. Naštěstí mu to ale srostlo dobře,“ doplňuje Miroslav Neumann.
Po válce strávil desítky let v emigraci, dožil se 95, posledních dvacet let žil v Plzni u dcery Miroslavy Vojtové.“ Jsem samozřejmě pyšná a hrdá, že táta byl jedním z válečných letců. Podle mě by se ale mělo vzpomínat hlavně i na ty, kteří ve válce padli,“ uvedla Vojtová.

Jiřina Chaloupková pracovala po válce na plzeňském letišti, s některými letci se znala a ráda na ně vzpomíná: „Já jsem pro ně byla slečna Jiřinka. Po celou dobu se mnou jednali velmi slušně a byli na mě moc hodní.“

Výstava věnovaná plzeňským válečným pilotům bude v kulturním domě Peklo do 14. května.