Nebezpečné výrobky? Díky nové aplikaci v mobilu je odhalíte už v obchodě
Zatímco u kosmetiky a potravin existuje povinnost uvádět složení výrobku na jeho obalu, u jiného typu zboží zákazník často kupuje zajíce v pytli. Ani sami obchodníci přitom někdy nevědí, jestli prodávané zboží neobsahuje třeba zdraví škodlivé látky. Změnu přináší nová mobilní aplikace. Spotřebitel díky ní naskenuje čárový kód výrobku a potřebné informace může dostat.
Když Evropská unie schválila svou chemickou politiku v podobě směrnice REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek), pamatovala kromě jiného také na právo spotřebitelů na informace o problematických chemikáliích. Pokud vykazuje chemická látka některou ze stanovených nebezpečných vlastností, je zařazena na tzv. kandidátský seznam „látek vzbuzujících mimořádné obavy“ (SVHC). Jejich užívání je nutné detailně zhodnotit a rozhodnout, jestli bude používání ve výrobcích omezeno nebo zcela zakázáno.
Než je ale hodnocení dokončeno a než padne rozhodnutí v podobě tzv. autorizace, mají spotřebitelé právo vědět, jestli náhodou nekupují výrobky s obsahem prověřované látky. Prodejci mají povinnost sdělit zákazníkovi, buď přímo na místě, nebo ve stanovené lhůtě, jestli vybrané zboží obsahuje některou z látek vzbuzujících mimořádné obavy. Bohužel jen málo zákazníků o svém právu ví a využívá ho.
Unikátní plzeňský test z roku 2009
Poté, co směrnice REACH vstoupila v platnost v červnu 2007, zkoušelo několik spotřebitelských a ekologických organizací v Evropě, nakolik obchodníci své zákazníky o obsahu nebezpečných chemikálií ve svých výrobcích informují.
V České republice proběhl unikátní test práva na tyto informace v Plzni, a to už v roce 2009 díky organizaci Děti Země, která oslovila 24 různých obchodních firem, včetně velkých mezinárodních řetězců. Dotazy se týkaly toho, zda jimi prodávané zboží obsahuje některou z 15 chemikálií, které tehdy byly hodnoceny jako látky vzbuzující mimořádné obavy. Část firem odpověděla s různou mírou konkrétnosti, část obchodníků ani na opakované dotazy vůbec nereagovala.
Organizátoři akce se nespokojili s pouhým tvrzením obchodníků. V plzeňských pobočkách firem nakoupili 13 výrobků různého charakteru, které odeslali do laboratoří k provedení chemických analýz. Bohužel se ukázalo, že nebezpečné ftaláty a jeden z brómovaných zpomalovačů hoření prodávaly obchodní řetězce, které tvrdily, že ve svém sortimentu nemají zboží obsahující SVHC nebo že si nejsou vědomy toho, že by produkty s jejich obsahem prodávaly. Můžeme se jen dohadovat, zda byly jejich odpovědi záměrně nepravdivé, nebo jestli obchodníci skutečně nevěděli, co zákazníkům prodávají.
Průlom nabízí evropská mobilní aplikace
Protože se s podobnými problémy s uplatněním svého práva na informace zákazníci potýkali ve většině zemí EU, dohodla se skupina odborníků a nevládních organizací na společném pro projektu, který by přinesl řešení pohodlné pro spotřebitele. Celkem na projektu spolupracuje dvacítka organizací z 12 evropských zemí. Pod vedením německého Spolkového úřadu pro životní prostředí (Umweltbundesamt) vznikla evropská databáze výrobků s informacemi o obsahu problematických chemických látek. K ní byla vytvořena bezplatná aplikace pro mobilní telefony nazvaná Scan4Chem. Jejím prostřednictvím si zákazník doma nebo v obchodě jednoduše může naskenovat čárový kód výrobku, na základě kterého aplikace vyhledá v databázi informace, jestli obsahuje některou z látek vzbuzujících mimořádné obavy, či nikoli.
Doposud služeb nové aplikace využilo více než 80 tisíc spotřebitelů, kteří s její pomocí prověřili přes 180 tisíc výrobků. Aplikaci zatím nejvíce využívají spotřebitelé v Německu, Švédsku a Dánsku. Pokud není výrobek v databázi nalezen, je možné přímo prostřednictvím aplikace zaslat dotaz na obsah problematických chemikálií příslušnému výrobci. Takových dotazů bylo prostřednictvím aplikace zatím odesláno přes 20 tisíc.
Česko je teprve na startu
Českou verzi aplikace Scan4Chem v rámci mezinárodního projektu připravila ekologická organizace Arnika. Aplikaci je možné si bezplatně stáhnout do mobilu prostřednictvím internetové stránky www.scan4chem.cz, na které zájemci najdou také podrobnější informace. Zatím je ale její používání u nás v plenkách. Aby Arnika povzbudila spotřebitele k zasílání dotazů výrobcům, vyhlásila také soutěž o drobné ceny pro ty, které zašlou prostřednictvím aplikace alespoň 7 dotazů.
Bez nároku na účast této soutěži jsme v rámci přípravy pořadu aplikaci vyzkoušeli a zaslali dotazy různým výrobcům spotřebního zboží. V některém z budoucích dílů rubriky se k tématu vrátíme, abychom přinesli svou osobní zkušenost s tím, jak výrobci na naše dotazy k obsahu nebezpečných chemikálií reagovali.
Látky vzbuzující mimořádné obavy
Evropská směrnice REACH stanovuje konkrétní nebezpečné vlastnosti, které musí vykazovat chemikálie, aby byla zařazena do kategorie „látek vzbuzujících mimořádné obavy. Někdy se pro ně také užívá zkratka SVHC z anglického označení „substances of very high concern“. Jedná se o chemické látky schopné vyvolávat rakovinu (karcinogeny), způsobující změny dědičné informace v buňkách (mutageny) nebo narušující schopnost rozmnožovat se (látky reprotoxické). Patří sem i chemikálie, které jsou zároveň toxické, dlouho přetrvávají v prostředí (jsou perzistentní) a hromadí se v organismu (jsou bioakumulativní). Kromě toho existuje možnost zařadit chemikálie vyvolávající srovnatelnou úroveň znepokojení, například látky schopné narušovat hormonální systém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.