Nechte se pozvat na Dožínky Plzeňského kraje do Rokycan!
V sobotu 17. září proběhnou v Rokycanech Dožínky Plzeňského kraje. Stanou se součástí tradičního Setkání pod rokycanskou věží, městských slavností, které navázaly na někdejší Dny Rokycan. Pořadatelem Dožínek je Plzeňský kraj ve spolupráci s Městem Rokycany a folklorním souborem Rokytka.
Oslavy začnou už v 10 hodin na Masarykově náměstí koncertem dechové hudby, po slavnostním zahájení v 11 hodin bude následovat program rokycanských folklorních souborů - jak na pódiu, tak na volném prostranství u Jiráskovy ulice, kde budou připravené ukázky vazby dožínkových věnců a zdobení vozů.
Dožínkový průvod i Čechomor
Krojovaný průvod více než stovky členů rokycanských folklorních souborů s dožínkovými věnci, vozy a koňmi vyjede směrem na náměstí ve 12:30 hodin. Před radnicí starobylým rituálem osloví starostu města a hejtmana Plzeňského kraje. Hned poté na hlavním podiu vystoupí soubory Rokytka, Rokytí a jejich dětské složky v komponovaném pořadu věnovaném dožínkám na Rokycansku. Celou slavnost svým koncertem zakončí vzácný host, kapela Čechomor, která v Rokycanech vystoupí v 15 hodin.
Z pověrečných magických praktik o dožínkách:
Naši předkové na požatém poli postavili ze stébel kříž a přes něj křížem druhý, jeho jednotlivá ramena zatížili kameny, aby zabránili paní Meluzíně provádět na poli své rejdy. Ba ani sám ďábel neměl tam prý už žádné moci.
(L. Lábek Zvykosloví Plzeňska a přilehlých oblastí, 1930)
Staré obžinky na Plzeňsku
Dožínky, na Plzeňsku častěji zvané „obžinky“ se jako žňová slavnost tradičně konaly první neděli po sv. Bartoloměji. Jak připomíná etnograf Ladislav Lábek, „skončení kdysi velmi namáhavých žní, ohrožovaných často nepříznivým počasím, bylo vítaným podnětem k hlučnému veselí.“ Obžinky se slavily soukromě v jednotlivých statcích, jak v nich postupně končily žňové práce, ale všichni se těšili i na společné oslavy, kterým byl vyhrazená právě neděle.
Už je vyhráno!
Než došlo na odvoz poslední fůry obilí z pole, nařezali ženci dlouhé vrbové pruty, ovázali je pentlemi a pestrými šátky. Udělali věnec ze všeho obilí i polního kvítí a teprve pak jeli s výskotem i zpěvem do vsi. Věnec nesl předák (tj. přední žnec), ten jej odevzdal hospodáři a všichni společně zpívali: „Pane hospodáři, už je vyhráno, sklidili jsme vobilí, není to dávno. Pšeničku, žitíčko, ječmínek, voves, nepůjdem na pole do roka, dodnes!“
Sedlák poděkoval, zavěsil věnec na dveře, daroval peníze a žence pohostil polévkou, hrachem, krupičnou kaší, maštěnou máslem, politou sirupem, sypanou perníkem a hrozinkami. Pak nabídl i povidlové vdolky.
Také společná obžinková slavnost v neděli začínala návštěvou kostela, následoval slavnostní oběd hospodáře s chasou, odpoledne se s muzikou v hospodě vesele popíjelo a po svačině hospodář vyplatil žence a všichni se rozloučili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Schopnost Ruska někoho napadnout je výrazně omezena, reaguje na Putinův projev analytik
-
Nesdílím Koudelkovo paranoidní vidění světa, obhajuje Paroubek rozhovor pro proruský web
-
V pražské nemocnici zaměnili pacientky. Lékaři provedli potrat ženě, která přišla jenom na kontrolu
-
Hokejisté Třince porazili v rozhodujícím duelu České Budějovice 2:0 a zahrají si semifinále extraligy