Nejasnostem ohledně smrti Jana Masaryka se přichází na kloub. Zapojili se i vědci ze ZČU

O smrt Jana Masaryka se zajímal také tým z výzkumného centra Nové technologie Západočeské univerzity v Plzni, který se nespokojil se závěry vyšetřování z roku 2003. Tým provedl mnoho analýz, detailně zaměřil hlavně místo činu, analyzoval charakter a rozsah zranění z pitevního protokolu a fotodokumentace, udělal mnoho mechanických a biomechanických propočtů způsobu pádu těla Jana Masaryka a simuloval pád těla díky softwaru, který Západočeská univerzita vlastní.

K čemu se díky měření a zkoumání dospělo?

Zjištění bylo hned několik od pozice těla Jana Masaryka před pádem, průběhu pádu, způsobu dopadu a podobně. „Nejzásadnější zjištění je, že nebylo zapotřebí vnější síly, aby tělo Jana Masaryka dopadlo na místo, kde bylo nalezeno. Což bylo v přímém rozporu s výsledky vyšetřování z roku 2003,“ sdělil Martin Čermák, člen výzkumného týmu a absolvent Západočeské univerzity.

Čtěte také

PLZEň

Případ úmrtí Jana Masaryka se znovu otevírá i díku Janu Špičkovi a Martinovi Čermákovi

Na základě svých zjištění v říjnu 2019 podal výzkumný tým Městskému státnímu zastupitelství v Praze podnět k obnovení vyšetřování. Nejasnosti do případu vnesla nově objevená nahrávka, na které mluví tehdejší policista Vilibald Hofmann, podle kterého se s Masarykovým tělem hýbalo. Případem se proto zabývali kriminalisté z policejního Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu a ten minulý pátek případ odložil.

Otázek a nejasností je stále mnoho

Nyní se tedy připouští vražda, sebevražda i nešťastná náhoda. „Mohu říct, že tento závěr, ačkoli se zdá být velmi nejasný, je v souladu s našimi zjištěními a revokuje závěr z roku 2003. Tento případ však nekončí,“ poznamenal Martin Čermák. Mnoho informací může být ještě v zahraničních archivech a nové informace stále vyplouvají na povrch.