Nejcennějším místem celé synagogy je schránka na tóru
Pouze při vybraných židovských svátcích se otevírá schránka na tóru, která je k vidění v plzeňské Velké synagoze v sadech Pětatřicátníků.
„Toto místo je nejvzácnější na celé synagoze. Říká se, že stojí schránka na tóru a kolem ní je postavená synagoga. Tóra je pro věřící na úrovni lidského života, kde je sepsáno vše, co Židé potřebují, aby věděli, a to od narození až po skonání. Je tam napsáno, jak se mají Židé chovat, jak se mají mezi sebou soudit, je to prostě zákon,“ popsal duchovní význam schránky na tóru a tóru jako takovou předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy.
Tóra je svitek, většinou pergamenu, natočený na dvou dřevěných špulkách, přičemž se píše na vnitřní stranu kůže, jelikož ta nepřišla do styku s ničím nečistým. Při čtení z tóry se používá ukazovátko, neboli jad, aby text nebyl nerozmazán prstem.
„Pro schránku na tóru neexistují velikostní předpisy, někde je velice zdobná, jinde strohá, je přikryta oponou, které se říká parochet. Plzeňský parochet je ozdoben korunou a 12 drahokamů zde symbolizuje 12 kmenů. Je to hodně o skrytých číslovkách, které mají svůj význam. Jedná se o celé zdobené průčelí, který tvoří honosné sloupy. Symbolizuje již neexistující chrám v Jeruzalémě,“ popsal schránku Jiří Löwy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
