Nejdeštivější a nejsušší místa u nás jsou ovlivněna polohou. Která to jsou v Čechách a která na Moravě?
Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.
Hlavní příčinou je orientace místních údolí vůči převládajícímu směru proudění vzdušné vlhkosti. Extrémní deště způsobují v této oblasti časté povodně. Absolutní naměřený roční srážkový rekord drží také Jizerské hory, a to osada Kořenov-Jizerka, kde bylo v roce 1926 zaznamenáno 2202 mm srážek.
Naproti tomu nejsušším místem u nás je Mostecká pánev. Ta se nachází ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší lokalita v této oblasti je malá obec Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně.
Pokud bychom se podívali na Moravu, nejdeštivější místo bychom našli v oblasti Hrubého Jeseníku, konkrétně nejvyšší hory Praděd. Roční úhrny srážek se zde blíží těm z Bílého Potoka. Nejméně srážek spadne na jižní Moravě v oblasti Dolnomoravského úvalu, který patří k nejsušším oblastem u nás.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
