Nejfotogeničtější krajina na světě? Pro mě rozhodně Šumava, říká fotograf Jan Kavale

23. říjen 2016

Pro dobrý záběr neváhá vyšplhat až na špičku stromu nebo se na stejné místo několikrát vrátit. Jeho záběry šumavské přírody patří k nejvyhledávanějším. Jan Kavale je fotograf, který v sobě rodáka a velkého milovníka Šumavy zkrátka nezapře.

Jeho fotografie Šumavy už vyšly v mnoha knihách a kalendářích, zdobí interiéry penzionů a hotelů na Šumavě. Pokud ze Šumavy pošlete pohled, je dost pravděpodobné, že pod fotkou na pohlednici bude také jeho jméno.

Originální, neokoukané, mnohdy překvapující - takové jsou fotografie, pod kterými je podepsaný Jan Kavale. Mezi jeho elitní činnost hlavně v minulosti patřilo fotografování z ptačí perspektivy, přímo z korun nejvyšších šumavských stromů, kam neváhal vyšplhat v jakémkoliv ročním období.

Šumavské obce a krajinu ale fotil i z balónu, malého letadla nebo vrtulníku. S úsměvem dodává, že díky pořizování záběrů pro knihu „Šumava z ptačí perspektivy“ dokonce získal osobního pilota - kamaráda, který mu dodnes při pořizování snímků ochotně vychází vstříc.

Na správné světlo nebo okamžik se vyplatí si počkat

Ze svých fotografií každoročně pořádá alespoň jednu výstavu, každým rokem také vydává jednu nebo dvě nové knihy. Zájem o ně je tak velký, že jsou většinou velmi rychle rozprodané. Kromě čistě fotografických publikací se Jan Kavale v poslední době věnuje i psaní povídek, které opět vycházejí přímo z nitra šumavské přírody. Přestože měl coby fotograf možnost fotit i na velmi vzdálených místech světa (Nový Zéland, Austrálie, Amerika, Peru), šumavská krajina pro něj zůstává nejpřitažlivější.

„Nejvíc fotogenická krajina je u nás, na Šumavě, protože na ni mám moře času. Na jedno místo můžu zajet klidně desetkrát. Než jsem vydal první obrázek v kalendáři, třeba ze Sedla pohled na Kašperk, trvalo to deset let. Tady, když mám na krajinu čas, můžu udělat daleko působivější obrázky než jsem nafotil ve velice atraktivních lokalitách na Novém Zélandu nebo v Austrálii,“ říká Jan Kavale.

Propagátor historie Lamberského panství

Jako rodák ze Žichovic na Klatovsku se Jan Kavale aktivně věnuje také činnosti spolku Lamberská stezka, který vznikl v roce 2009. Spolek si klade za cíl oživit historii na území bývalého lamberského panství v jihovýchodní části Sušicka a oživit turistický ruch v regionu. A výsledky se dostavují, podařilo se už dokonce vybudovat i Muzeum Lamberské stezky, které sídlí v historické budově zámku v obci Žihobce.

Jak se Jan Kavale k fotografování vlastně dostal? Jak souvisí focení ženských aktů se šumavskou přírodou a proč jednu z knih věnoval svému černému pudlíkovi?

Poslechněte si celý rozhovor s Janem Kavale.

Spustit audio