Nejrychlejší tvor planety patří mezi velmi zranitelné a tedy i přísně chráněné druhy

13. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sokol stěhovavý

Víte, jaký je nejrychlejší tvor na planetě Zemi? Asi vás napadne gepard, jenže tato exotická kočka umí běžet rychlostí pouze 120 km/h. Více než třikrát rychlejší je jiný živočišný druh, který žije dokonce i v Česku a také na Šumavě – je to sokol stěhovavý.

Příběh sokola stěhovavého by vydal možná na celou jednu knihu. Na jednu stranu člověk sokola využíval při lovu a sokolnictví stále patří k atraktivnímu odvětví myslivosti. Zároveň ale člověk divoké sokoly lovil, protože je považoval za své lovecké konkurenty. Vedle toho doplatil tento nádherný dravec na používání chemických přípravků, konkrétně DDT. To všechno stálo za jeho téměř vyhubením. Dnes je ale situace jiná. Nepoužívání DDT, celosvětová ochrana a tedy i zákaz lovu způsobily, že sokol stěhovavý se vrací i do české krajiny. Jenže i dnes se sokoli potýkají s různým nebezpečím.

„Samozřejmě jsou tam přirozená nebezpečenství, jako je predace, ale tu nevyloučíme. Problém je turismus. Sokol stěhovavý je velmi citlivý na vyrušování. Obzvlášť v období začátku hnízdění a obsazování toho teritoria stačí párkrát ho vyrušit a on lokalitu opouští," vysvětluje ornitolog Správy Národního parku Šumava Aleš Vondrka.

Na Šumavě aktuálně hnízdí osm párů sokolů stěhovavých. Využívají skalní výběžky a ochozy na území celé Šumavy. Některá místa jsou dokonce návštěvníkům přístupná a tak v období hnízdění dochází k jejich dočasnému uzavření. Bohužel, i přesto se najde řada neukázněných turistů, kteří i přes dočasný zákaz musí za každou cenu do místa hnízdění vstupovat. Pak to končí tragicky, jako na jednom hnízdišti na Stožecku v roce 2019.

„Měli jsme tam mrtvé mládě pod hnízdem, protože tam někdo lezl, samice se lekla a mláďata shodila. Jedno bylo mrtvé, zbylá tři se dala do hnízdní kotlinky zpátky a ta byla vyvedená," popisuje Aleš Vondrka.

Přesto je sokol stěhovavý jasnou ukázkou toho, že když se v ochraně přírody spojí lidé alespoň na jednom kontinentu, dokážeme zachránit druhy, které jsou jednoznačně na pokraji vyhynutí. A k tomu můžeme přispět my všichni. Stačí jen dodržovat psaná i nepsaná pravidla pohybu v přírodě a respektovat ji.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio