Největší sochu psa najdete na vrchu Hrádek na Domažlicku. Obdivovat ji můžete zvenku i zevnitř

15. březen 2021

Na vrchu jménem Hrádek u obce Újezd nedaleko Domažlic v Plzeňském kraji se nachází největší psí socha v České republice. Znázorňuje chodského psa, který měl v minulosti společně se zdejšími obyvateli strážit české hranice. Socha je celá z betonu, na výšku měří bezmála čtyři metry a na délku pak metrů osm. Jejím autorem je Michal Olšiak ze Žďáru nad Sázavou.

Sochu vytvořil v roce 2011 na popud majitele zdejší Chodské chalupy Václava Hrbáčka, který chtěl tuto lokalitu zatraktivnit. Sochu přitom nemusíte obdivovat pouze zvenčí. Betonová konstrukce je totiž dutá, a tak děti nebo i ohební dospělí mohou bočním otvorem do sochy vstoupit a pozorovat okolí skrze psí tlamu.

Do sochy chodského psa lze i vejít

„Chodský pes má na Chodsku velkou tradici. Byl používán při strážení hranic,“ říká provozní Chodské chalupy Michaela Podestát Hrbáčková, dcera iniciátora vzniku sochy. Plemeno chodského psa bylo opět „přivedeno k životu“ kolem roku 1985 různými pokusy o jeho vyšlechtění na základě dobových vyobrazení a literárních předloh. „Zmínky o chodském psu sepsal již Jindřich Šimon Baar ve svých vzpomínkách a Mikoláš Aleš ho zvěčnil na svých kresbách. Dnes k nám jezdí i kynologické kluby s chodskými psy a dělají si tady u nás soustředění,“ dodává Michaela Podestát Hrbáčková.

Vyhlídka Hrádek

Na vrchu Hrádek se ale nenachází jen tato rarita. Je tam i vyhlídka, odkud jsou z celkem 585 metrů nadmořské výšky krásné výhledy do kraje. Kromě toho tu stojí i socha Jana Sladkého Koziny v nadživotní velikosti, u jehož nohou leží také chodský pes. „Když bylo výročí popravy Jana Sladkého Koziny, bylo rozhodnuto, že se postaví socha. Takže dvě stě let po jeho popravě zde byla socha odhalena,“ popisuje starosta obce Újezd Václav Kalčík.

Socha Jana Sladkého Koziny s chodským psem zblízka

A jak to vlastně byl s Chody? „Vrch Hrádek byl jedním ze strážních míst v dřívějších dobách, kdy zde Chodové zapalovali ohně, pokud zemi hrozilo nebezpečí. Tak, jak jim ukládala privilegia udělovaná českými panovníky. Měli povinnost strážit státní hranice a za to nemuseli robotovat, mohli se svobodně ženit, hospodařit, lovit v lesích, nebyli ničím omezováni,“ vysvětluje Václav Kalčík.

Přesto později, konkrétně v pobělohorské době, začaly mezi Chody a vrchností vznikat sváry, jelikož Chodové o mnoho práv začali přicházet. Vůdčí osobností chodského povstání a obráncem chodských práv byl právě Jan Sladký Kozina, který byl roku 1695 popraven v Plzni.

Spustit audio