Nejvyšší rozhlednu u nás najdete na průmyslové stavbě. Nejnižší rozhledna je v dolíku a její výška se uvádí jako záporná
Výhledem z výšky se lze v Česku kochat na několika stovkách rozhleden a stále přibývají další. Nejhojněji se začaly stavět ve druhé polovině 19. století v souvislosti s celkovým rozvojem turistiky.
Nejstarší kamenná rozhledna v Čechách je Josefova věž na vrcholu hory Kleť z 20. let 19. století, na Moravě je to pak vyhlídka v Uherčicích z roku 1801. Status nejvyšší rozhledny si u nás dlouho držel žižkovský televizní vysílač tyčící se nad Prahou. Byl dokončen v roce 1992 a vyhlídkové patro je na něm umístěné ve výšce 93 metrů.
Od roku 2018 však patří první místo na seznamu nejvyšších českých rozhleden prosklené vyhlídce na věži Elektrárny Ledvice, nejvyšší průmyslové stavby v republice, ležící mezi Bílinou a Teplicemi. Turisté, kteří zdolají 28 pater výtahem, a pak vyšlápnou 46 schodů, mohou z výšky 144 metrů pozorovat nejnižší bod Česka – dno lomu Bílina, České středohoří nebo Krušné hory.
Kdo stejně jako Jára Cimrman nemá rád výšky, může navštívit naopak rozhlednu nejnižší. Ta se nachází u obce Nouzov. Stavba nevystupuje nad terén, naopak je v dolíku. Její výška se uvádí jako záporná, a to mínus 15 centimetrů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.