Někdy šlapala sestra, jindy sám dentista. V Kolovči mají pozoruhodnou šlapací zubní vrtačku z počátku 20. století
V Muzeu techniky a řemesel v Kolovči na Domažlicku mají tolik exponátů, až oči přecházejí. Mezi tematicky laděné expozice se řadí také ordinace dentisty, tedy odborníka na lidský chrup. Je tak možné tady spatřit nástroje a přístroje, s nimiž v té či oné podobě přijde v průběhu života do styku snad každý z nás.
„My se teď díváme na šlapací zubní vrtačku, která byla vyrobena kolem roku 1915. Pochází přímo odtud z Kolovče, kdy tady na ní místní dentista pracoval ještě na začátku 50. let minulého století,“ řekl na úvod ředitel Muzea techniky a řemesel Martin Volf.
Jaká je obecně historie zubních vrtaček? „Zuby se spravují už od starověku, ale první moderní šlapací vrtačka vznikla v Anglii, kdy ji v roce 1864 vynalezl zubní lékař George Fellows Harrington. Nechal se tehdy inspirovat kolovrátkem, je to totiž podobné – šlapadlo, kolo, plus přidal bowden. To byl základ všeho pozdějšího, protože již o 10 let později přišly první elektrické vrtačky, kde už se zvýšil počet otáček, což je u vrtačky poměrně důležité. Tato šlapací vrtačka má kolem 1 000 otáček za minutu, elektrické se pomalu dostávaly na 3 000 otáček, a po vynálezu vzduchové turbíny přišly vrtačky, které známe prakticky dnes. Ty dokáží pracovat při výkonu 400 000 otáček za minutu,“ osvětlil ředitel muzea.
V polovině spravování zubu vypnuli proud
„Tato vrtačka je poměrně těžká, váží kolem 25 kg, aby byla zajištěna stabilita během šlapání, a je vysoká 145 cm. Většinou dentista pracoval samostatně, takže na šlapadlo šlapal sám, ale v některých případech měl i sestru, čili šlapala ona,“ dodal Martin Volf, který si dokonce vzpomněl na osobní zážitek s podobnou zubní vrtačkou: „Já s ní mám zkušenost jako malý chlapec. Ve Staňkově někdy v 70. letech dosluhoval dentista, a v polovině spravování mého zubu vypnuli proud. On tehdy vyběhl na půdu, snesl ji, a na té vrtačce práci dodělal. To je zážitek, který si budu hodně dlouho pamatovat,“ popsal ředitel. Dle jeho slov se jednalo o poměrně bolestivý zákrok, na což mělo samozřejmě vliv pomalejší vrtání jako takové, a také nulové chlazení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
