Někdy šlapala sestra, jindy sám dentista. V Kolovči mají pozoruhodnou šlapací zubní vrtačku z počátku 20. století

7. září 2022

V Muzeu techniky a řemesel v Kolovči na Domažlicku mají tolik exponátů, až oči přecházejí. Mezi tematicky laděné expozice se řadí také ordinace dentisty, tedy odborníka na lidský chrup. Je tak možné tady spatřit nástroje a přístroje, s nimiž v té či oné podobě přijde v průběhu života do styku snad každý z nás.

„My se teď díváme na šlapací zubní vrtačku, která byla vyrobena kolem roku 1915. Pochází přímo odtud z Kolovče, kdy tady na ní místní dentista pracoval ještě na začátku 50. let minulého století,“ řekl na úvod ředitel Muzea techniky a řemesel Martin Volf.

Jaká je obecně historie zubních vrtaček? „Zuby se spravují už od starověku, ale první moderní šlapací vrtačka vznikla v Anglii, kdy ji v roce 1864 vynalezl zubní lékař George Fellows Harrington. Nechal se tehdy inspirovat kolovrátkem, je to totiž podobné – šlapadlo, kolo, plus přidal bowden. To byl základ všeho pozdějšího, protože již o 10 let později přišly první elektrické vrtačky, kde už se zvýšil počet otáček, což je u vrtačky poměrně důležité. Tato šlapací vrtačka má kolem 1 000 otáček za minutu, elektrické se pomalu dostávaly na 3 000 otáček, a po vynálezu vzduchové turbíny přišly vrtačky, které známe prakticky dnes. Ty dokáží pracovat při výkonu 400 000 otáček za minutu,“ osvětlil ředitel muzea.

V polovině spravování zubu vypnuli proud

„Tato vrtačka je poměrně těžká, váží kolem 25 kg, aby byla zajištěna stabilita během šlapání, a je vysoká 145 cm. Většinou dentista pracoval samostatně, takže na šlapadlo šlapal sám, ale v některých případech měl i sestru, čili šlapala ona,“ dodal Martin Volf, který si dokonce vzpomněl na osobní zážitek s podobnou zubní vrtačkou: „Já s ní mám zkušenost jako malý chlapec. Ve Staňkově někdy v 70. letech dosluhoval dentista, a v polovině spravování mého zubu vypnuli proud. On tehdy vyběhl na půdu, snesl ji, a na té vrtačce práci dodělal. To je zážitek, který si budu hodně dlouho pamatovat,“ popsal ředitel. Dle jeho slov se jednalo o poměrně bolestivý zákrok, na což mělo samozřejmě vliv pomalejší vrtání jako takové, a také nulové chlazení.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio