Nepomuk není jen jeden. Hledejte ho také v Brdech

Obci se v minulosti říkalo také Starý či Německý Nepomuk. Dodnes toto místo někteří nazývají V Němcích. A proč? Tuto lokalitu totiž z rozhodnutí tehdejšího arcibiskupa Františka Ferdinanda Khünburga v 18. století osídlili šumavští Němci. „Po třicetileté válce, která Rožmitálsko celkem zplundrovala, tady bylo hodně vylidněno. Arcibiskup vyslal emisary na Šumavu, především do obce Kout, a oni tamním Němcům nabízeli, že mohou přesídlit do Rožmitálu, kde dostanou dřevo na postavení domu, zahradu, pole, louky a dají za to pouhých 20 zlatých, které navíc mohli splácet,“ uvedl pracovník Podbrdského muzea Rudolf Šimek.

Ve štítech některých domů jsou dodnes k vidění svatí. Buď Jan Nepomucký, nebo zalánská madona|foto:Kateřina Dobrovolná,Český rozhlas

Emisarům se podařilo sehnat celkem 22 rodin z cca 10 šumavských vesnic, které sem dorazily uprostřed ledna roku 1727. „Chlapi postavili takové malinké roubené, skoro by se dalo říct psí boudy, kde přežili zbytek zimy, a na jaře v místech, kde byl vyklučený les, vybudovali tuto vesnici, která je poměrně přísně osově souměrná,“ řekl Rudolf Šimek. Nově příchozí ovládali nejrůznější řemesla, přišel sem například cihlář, krejčí, doškař, tkadlec, soustružník, cvočkař, popelář, obchodník, drvoštěp či mlynář.

„Vedle Nepomuku byla založena ještě druhá vesnička, které se také říkalo Nová Ves nebo Nový Nepomuk, ale když se i dnes podíváte z Rožmitálu, tak se v podstatě díváte „za lány“, za políčka rožmitálských, a tak se ujal název Zalány,“ vysvětlil původ názvu sousední vsi Rudolf Šimek. Obyvatelé Nepomuku i Zalán byli velice činorodí: „Každou zimu, když bylo práce málo, usedali večer co večer ve vytopené světnici za strouhací stolici, čili za dědka, a opravovali vše, co potřebovali na další sezónu,“ uvedl pracovník muzea.

Ti nejšikovnější začali dokonce vyřezávat svaté sošky, především Panny Marie Svatohorské, jelikož nedaleko odtud vedla cesta na Svatou Horu. „A tak se tady z trojbokého štěpu borového dřeva vyráběly tyhle madonky o různých velikostech. Třeba dvanáctiletí kluci takzvaně „šatovali“ – vyřezávali šatičky, staří mistři dělali „ksichtíčky“, takže vyřezávali ty složité obličeje. Dostávali za to velice málo peněz. Hotovou práci potom odnášeli do Příbrami. Madonka dostala i jméno podle obce, takže je to typ zalánské madony, tedy „Zalánky“,“ popsal Šimek.

Odkaz na sv. Jana Nepomuckého, po kterém je obec Nepomuk pojmenována, bychom tady dnes hledali jen stěží. Kaplička zasvěcená tomuto světci byla zbořena a jeho socha, která se zde nacházela, je v současné době nezvěstná. „Většinu těch malinkých Nepomuckých můžeme najít ve štítech některých domů,“ upřesnil muzejník.

Vzdálenost od Plzně: cca 50 km