Nevozte děti do školy. Možná budou nosit lepší známky

10. leden 2019
Cesta do školy

Internetové články jsou v dnešní době plné tzv. superpotravin, přičemž u některých je efekt minimálně diskutabilní. Při všudypřítomné honbě za lepším zdravím přitom často zapomínáme na jinou prevenci nemocí. Pohyb. Nepotřebuje agresivní marketing a dokáže s vaším tělem dělat divy, třeba zlepšit paměť. Důkazy jsou…

Fyzická aktivita zvyšuje svalovou i kardio-respirační zdatnost a pomáhá k udržení přiměřené tělesné hmotnosti. Lékařské studie ukazují, že aktivní lidé mají nižší úmrtnost, menší výskyt nemocí srdce a cév, jako jsou koronární choroba srdeční, hypertenze (vysoký krevní tlak) nebo mozková mrtvice. Pozitivní vliv byl prokázán také na kostru, protože lidé, kteří holdují pravidelnému pohybu, mají nižší riziko zlomeniny kyčle nebo zlomenin obratlů. Pohyb hraje roli i při snížení výskytu cukrovky 2. typu, rakoviny tlustého střeva a rakoviny prsu. Lidé fyzicky aktivní ale vykazují i nižší míru výskytu depresí. To všechno vychází z údajů, které zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO).

Kolik pohybu potřebujeme pro zdraví?

Experti WHO doporučují, aby dospělí trávili během týdne minimálně 150 minut (tedy 2,5 hodiny) středně intenzivní aerobní fyzickou aktivitou nebo alespoň 75 minut intenzivní aerobní aktivitou. Nicméně lékaři doporučují raději dvojnásobnou dávku pohybu, tedy 5 hodin týdně středně intenzivního nebo 2,5 hodiny intenzivního pohybu. Podle lékařských studií totiž více času stráveného pohybem může přinášet zdraví více prospěchu.

„Fitko“ není nutnost

Pokud se ve větší míře chcete věnovat pohybu, nemusíte začít ani pořizováním permanentky do fitness centra, ani nákupem běžeckého vybavení nebo jiného sportovního náčiní. Odborníci doporučují začít malými dávkami relativně nenáročné, leč pravidelné aktivity, kterou si rozložíte do celého týdne. Optimálním začátkem může být třeba svižná chůze při cestě z/do práce nebo za nákupy, při venčení psa nebo pravidelná práce na zahrádce. Vhodné je začít například s 10 minutami svižné chůze denně a postupně si prodlužovat čas strávený pohybem. Psychologové totiž zjistili, že čím těžší úkol si sami dáme, tím více vůle musíme vynaložit, abychom se přiměli ho splnit. Naopak k plnění jednoduchého úkolu se člověk nemusí složitě přemáhat, pokud se mu stane pravidlem.

Smím prosit? I tanec je řešení

Za vhodné formy středně intenzivní aerobní aktivity je považovaná zejména svižná chůze o rychlosti asi 4 kilometry za hodiny. Dále také rekreační plavání, tenis, některé aktivní formy jógy, společenský tanec, jízda běžkách, vodní aerobik nebo jízda na kole rychlostí menší než 10 km za hodinu. Ale počítají se samozřejmě i běžné práce na zahradě (jako sekání trávníku) nebo při opravě domů či bytu.

Za intenzivní pohyb se pak považuje například rekreační běh, rychlejší jízda na kole, aerobik, horská turistika nebo těžší práce na zahradě či u domu, například rytí záhonů nebo přehazování kompostu.

Mozek vám poděkuje

Fyzická aktivita přímo či nepřímo působí také na fungování mozku. Vlivem pohybu dochází k uvolňování látek, které ovlivňují zdraví mozkových buněk a podporují růst nových krevních cév. Dlouhodobá studie ukázala, že pravidelný pohyb alespoň po dobu 6 měsíců u sledovaných pacientů změnil velikost i aktivitu některých částí mozku, a to těch, které jsou spojovány s myšlením a s pamětí. Nepřímo pak pohyb zlepšuje náladu, zkvalitňuje spánek a snižuje stres i úzkost. Lékaři také s nadějí studují možný vliv pravidelné fyzické aktivity na riziko vzniku a zhoršování už probíhající Alzheimerovy choroby.

Co se v mládí naučíš…

Měnit návyky není lehké. A protože si je vytváříme už v dětství, doporučují odborníci, aby se pravidelný pohyb stal součástí denního programu dětí. Nemusí jít zrovna o intenzivní sport, ale třeba o pravidelné cesty do školy pěšky nebo na kole místo toho, aby rodiče vozili děti autem až před školu. Pravidelný pohyb se dítěti pozitivně projeví na zdraví a výhodou může být i v případě jeho výkonu ve škole. Rozsáhlá dánská studie (sledovala asi 20 tisíc školáků ve věku od 5 do 19 let) ukázala, že aktivní pohyb při cestě do školy vedl k tomu, že žáci a studenti lépe řešili úkoly, které vyžadovaly soustředění, ve srovnání se spolužáky, kteří byli do školy odvezeni autem nebo cestovali veřejnou dopravou.

Spustit audio
autoři: Vladimír Šťovíček, Miroslav Šuta|zdroj: Český rozhlas