Neznalost neomlouvá, za sběr přísně chráněných barevných hřibů hrozí vysoká pokuta

8. červenec 2019

Tzv. barevné hřiby zaujmou nápadně vybarvenými klobouky nebo třeni, příp. obojím. Odstíny jejich barev se obvykle pohybují od růžové přes červenou a oranžovou až k purpurové. 

V západních Čechách se s barevnými hřiby setkáte jen výjimečně, vyhovují jim teplejší oblasti a spíše vápenité podloží. Vyskytují se ale například v jižních Čechách, kde rostou na hrázích rybníků.

Patří mezi ně hřib nachový, rudonachový, Le Galové, Moserův, zavalitý a další. Jedná se o hřiby vzácné, jsou přísně chráněné a za sběr nebo poškození jejich lokality můžete dostat velmi vysokou pokutu. 

„Neznalost neomlouvá,“ říká mykolog Zdeněk Hájek k možnosti, že by mohlo dojít k záměně barevných hřibů s jiným jedlým hříbkem, „pokud bych si nebyl jistý, raději bych neriskoval.“ V případě nálezu hřibu, který by mohl být chráněný, radí si ho jen prohlédnout, vyfotografovat a nechat ho na místě. 

Barevné hřiby jsou častější ve státech kolem Středozemního moře. Stejně tak tam při houbaření můžete narazit na u nás vzácnou a chráněnou jedlou muchomůrku císařskou. V těchto zemích uvedené druhy nemusí být chráněné, je ale třeba si zjistit místní podmínky a omezení pro sběr hub, abyste se vyhnuli jiným postihům. 

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.