Nikdy nevíš, co dokážeš, dokud to nezkusíš, říká perníkářka z Domažlic

23. únor 2022 11:36, aktualizováno

Marie Navrátilová, Lidka Fliegelová a Míša Fliegelová - to jsou tři ženy z Domažlic, které spojuje nejen příbuzenský vztah, ale taky láska k folkloru, chodským tradicím a voňavému perníkářskému řemeslu. Pečení a zdobení perníčků s chodským vzorem má v jejich podání nezaměnitelný rukopis, který si předávají z generace na generaci. A o své znalosti a dovednosti se rády podělí s druhými lidmi.

„V roce 1978 začínala organizace zahrádkářů v Domažlicích péct perníky. Můj muž tehdy říkal - jdi taky mezi ty ženské. A tak jsem se šla podívat, a už tam zůstala. Napřed jsme začínali chaloupky, stromky, potom saně, betlémky a pak už všechno možné. Taky jsem dělala Českou studánku nebo rozhlednu na Čerchově,“ popsala své perníkářské začátky Marie Navrátilová.

Během té doby už jako malá holčička začala pomáhat své babičce i vnučka Lidka Fliegelová. Roky utíkaly a pozorování a získané zkušenosti se začaly vyplácet, protože co se v dětství naučíš, v dospělosti jako když najdeš.

„Před třemi lety jsem si řekla, že bych mohla oživit babiččin chodský vzor, který tady v Domažlicích na perníčkách chybí. Zjistila jsem, že je o to zájem a tak najednou byly perníčky na Chodské slavnosti, s chodským motivem byly i vánoční perníčky, takže jsem je začala péct celoročně. K mému překvapení je to takový můj celoroční koníček,“ řekla Lidka Fliegelová a potvrdila, že rčení „Medový perníček do srdce chodníček“ opravdu platí. Darované perníčky prý mají potěšit třikrát - jednou jako dárek, podruhé svou krásou a potřetí svojí chutí.

Chodský vzor vede

Základem chodského vzoru jsou podle Lidky Fliegelové většinou růžovofialová růže nebo růžovofialový květ, červené květy, modré pomněnky a vlčí máky. Tento vzor si zamilovala i její dcera Míša Fliegelová. „Když mám čas, tak pomáhám péct perníčky a zdobit. Takové mé velké dílo, které jsem vyrobila, bylo srdce právě s chodským motivem,“ uvedla nejmladší z perníkářek s tím, že až bude sama mít děti, ráda by je toto voňavé řemeslo naučila.

A že nemusí v této zajímavé rodině zůstat jen u perníčků, potvrzují další aktivity Lidky Fliegelové, která se řídí mottem „Nikdy nevíš, co dokážeš, dokud to nezkusíš". Kromě výroby perníčků, totiž napsala i dvě knihy s chodskou tematikou. Jednu o dudácké muzice Antonína Kondrádyho a druhou o své babičce.

„To přišlo z čista jasna. Nikdy bych neřekla, že já obyčejná vyučená prodavačka, bych mohla napsat knížku. Jednoho dne to ale přišlo, já si pořídila diktafon a dva roky jsme si povídaly, já si to mezi tím přepisovala, zpracovávala, až vyšla knížka o mojí babičce. Zaznamenaly jsme v ní její dětství, období války, daly jsme tam spoustu fotografií jejích prací, ať už to byly chodské panenky, opravy chodských košil, perníky, koláče, dorty nebo cukroví. Bylo o čem psát a o čem povídat,“ dodala Lidka Fliegelová, které by další knížka mohla vyjít letos na podzim. A tentokrát bude věnovaná perníčkům.

autoři: Martina Klímová , jik | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejnovější zprávy

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.