Nové plzeňské divadlo stavěli hoši z protidivadelního, říká oblíbený dramatik

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Antonín Procházka

Chodíte „na Procházku“? Plzeňané ano a rádi. Jen už ne do Komorního divadla, ale na Novou scénu. Nejnovější komedie „Jednotka intenzivní lásky“, kvůli které Antonín Procházka prostudoval knihy o kómatu a klinické smrti, se v Divadle Josefa Kajetána Tyla hraje od konce února. A je tou první, kterou plzeňský dramatik režíroval v nové budově.

„Teď už je zcela jasné, že nové divadlo stavěli hoši z protidivadelního. Je to tam takové velice strohé. Ani klub nám tam nezařídili, což považuji za strašnou chybu,“ lituje nedostatečného zázemí v nejmodernější divadelní budově v Čechách, kde navíc divadelníci řadu měsíců zápasili s jevištními technologiemi, a podivuje se naopak nad jinými prostory, které tu jsou. Kupříkladu waiting room. „Já jsem hrál asi v 50 divadlech různě po republice, nikde jsem neviděl waiting room. Vůbec nevím, k čemu tahle místnost je. Herci buď sedí ve své šatně, nebo v rekvizitárně. V té se sedět nedá, protože jsou tam pouze dvě židličky a nesmí se tam zatím přenášet nábytek. Navíc je rekvizitárna dost daleko od jeviště, takže když se nějaká rekvizita zapomene, nemá cenu pro ni chodit, protože byste prošvihli výstup,“ shrnuje pobaveně Antonín Procházka a na adresu Nové scény DJKT dodává: „Není to zatím moc divadelní prostor, ale já si to takhle nemohu říkat, protože je to moje pracoviště a musím tam jít s vědomím, že jdu dělat radostně svoji práci.“

Nové divadlo v Plzni

Angličan, který mluví jen švédsky. Námět byl na světě

Romantická komedie „Jednotka intenzivní lásky“ si na Nové scéně odbyla premiéru 21. února. Prvotní inspiraci přinesla Procházkovi zpráva o Angličanovi, který se probudil z kómatu a mluvil pouze švédsky. Autor nakonec ve hře použil maďarštinu. „Ať se Maďaři nezlobí, ale maďarština mi přijde jako takový legrační jazyk. Nám zní v uších legračně.“ Stěžejními postavami komedie jsou slavný režisér a jeho spolujezdkyně (v podání A. Procházky a Š. Křesťanové), kteří se po autohavárii ocitají na hranici života a smrti a v tomto stavu s nadhledem komentují své životy, stejně jako jednání lidí, kteří je obklopují. „Ležíme tam jako zhmotněné duše. A vidí nás pouze ten, kdo k oné duši pocítí hlubokou lásku. Takže se najednou proflákne, že manželka mě nevidí, protože mě nemiluje,“ popisuje Procházka jeden z humorných momentů své inscenace. Situace, kdy se na jevišti setkávají žijící lidé a duchové, považuje za scénicky velmi zajímavé.

A co v reálu? Miluje Antonína Procházku jeho skutečná manželka a zároveň parťačka na jevišti Štěpánka Křesťanová?

„To jsou podpásové otázky,“ směje se Procházka, „my jsme spolu už třináct let. Jistěže to není vroucí láska jako v prvních týdnech, to ani není možné, ten vztah se vyvíjí, ale samozřejmě se rádi máme. Já vím, jak jednou Miroslav Horníček chtěl po své ženě Běle, aby mu přinesla cukřenku. Třikrát ji požádal, ona pořád nic. Tak se jí zeptal: „Prosím tě, miluješ mě vůbec ještě?“ Ona na to: „Miluju? Po těch letech? No, mám tě ráda.“ A on říká: „Vidíš, a to je ten rozdíl mezi námi dvěma. Já tě pořád miluju, ale nemám tě rád.“

Fotografie z divadelního představení "Jednotka intenzivni lásky", v podání herců činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni. Na fotografii Štěpánka Křesťanová (Simona) a Antonín Procházka (Jiří).


Někdejší Komorní divadlo? Dnes také trochu v kómatu
Předchozí komedie Antonína Procházky „Kouzlo 4D“ se hrála ještě v Komorním divadle, které je již několik měsíců uzavřeno. „Je to tam celé takové mrtvé. Takový smutný kout města, říká o lokalitě v Prokopově ulici. Jaké záměry má město s budovou někdejšího Komorního divadla a okolím? Přečtěte si zde.

Zpátky do politiky? Už ne

Procházka si v životě vyzkoušel i komunální politiku, když se po volbách v roce 2010 stal opozičním plzeňským zastupitelem. Nakonec kvůli časovému vytížení v dubnu 2013 rezignoval. „Zajímavá zkušenost. Myslel jsem, že to bude větší otrava. Nebyla. Bylo například zajímavé, jak na sebe politici štěkali. Pak šli o přestávce na pivo - a jako by se ta vzájemná nevraživost úplně vytratila,“ vzpomíná na své působení v politice a dodává, že všechno by měli dělat profesionálové. „Já nejsem profesionální politik. Navíc, komik by si neměl zadat, neměl by být závislý. Umělec by měl být absolutně svobodný.“ A politika jako námět pro komedii? „Někteří politici jsou už dnes satirou sami na sebe. Dělat z nich ještě karikaturu – to už v zásadě nejde.“


Antonín Procházka ve zkratce:
Nechtěný životní apríl? 1.dubna se rozváděl se Zorkou Kostkovou. Nikdo jim to nevěřil.
Co ho štve v Plzni? Mimo jiné rozšiřování silnic na úkor zeleně.
Charakteristika herců? Cudní exhibicionisté.

Jak vypadají Procházkovy hry v polském nastudování? Čím to, že si ve Wroclawi v jeho hře zahrála jedna z největších televizních hvězd v Polsku? Jak reaguje, když ho na ulici osloví bezdomovci? Ve kterých situacích vzpomíná na Miroslava Horníčka? Jak se připravuje na moderování divadelních Thálií? I o tom si s Antonínem Procházkou povídá Vladimír Šťovíček.
Poslechněte si celý rozhovor pod odkazem Přehrajte si celý příspěvek!