Nýgl z Pařezova nebo „Tůmák“ ze Zahořan - znáte staré chodské dudaře?

Jedním z nejstarších, kterého se podařilo dohledat, byl jakýsi Nýgl z Pařezova. Na začátku 19. století vyráběl tehdy používané dudy nafukované ústy. Podobný dudař, který byl zároveň i dobrým dudákem byl Matěj Dekr zvaný „Tůmák“ ze Zahořan. Žil v letech 1819-1894 a proslul zejména výrobou zásobníků vzduchu tzv. „pytlů“ a čerpacích měchů. Skutečným mistrem mezi výrobci dud byl ve své době, tedy na přelomu 19. a 20. století, Wolfgang Šteffek z Újezda. Ve výrobě chodských dud pokračoval i jeho syn Vuk.

Strejček „Karáskojc“, ten uměl!

Počátkem čtyřicátých let minulého století se na Chodsku objevil další dudař. Byl to Jakub Jahn, narozený roku 1902 ve Zdanově. Původně se vyučil zedníkem, ale později pracoval ve výrobním družstvu jako řezbář a dřevosoustružník. Po strejčkovi „Karáskojc“, jak se říkalo Kubovi Jahnovi po chalupě, se dochovalo několik nástrojů, které se vyznačují pěknou vnější úpravou a poněkud slabým, avšak lahodným zvukem.

Slavná dudařská rodina Konrádyů

Po roce 1944 se proslavil výrobou velmi kvalitních dud Jakub Konrády z Domažlic. Jeho nástroje jsou co do kvality, kvantity i co do designu číslem jedna. Úmrtím Jakuba Konrádyho v roce 1987 naštěstí výroba těchto instrumentů nezanikla - pokračují v ní jeho dva synové Jaromír a Stanislav.

V dnešní době se výrobou dud zabývají ještě dva mistři dudaři. Z dílny Lubomíra Jungbauera ze Stodu a Miroslava Janovce z Malonic u Blížejova vycházejí také velice kvalitní a řemeslně krásně zpracované dudy. I ty jsou rozšířené nejen po celých Čechách, ale několik jich putovalo i do zahraničí. Výrobě dud takříkajíc „ze záliby“ se věnovali i Jan Frei z Domažlic a Jan Holoubek z Klenčí.