Nýgl z Pařezova nebo „Tůmák“ ze Zahořan - znáte staré chodské dudaře?

31. leden 2017

Na přelomu 19. a 20. století byl největší výskyt dudáků v českých zemích zaznamenaný na Domažlicku. To samozřejmě znamenalo i potřebu dostatku kvalitních hudebních nástrojů, tedy dud. Jejich výrobci (tzv. dudaři) stojí za připomenutí. Známe dnes ještě jejich jména a práci?

Jedním z nejstarších, kterého se podařilo dohledat, byl jakýsi Nýgl z Pařezova. Na začátku 19. století vyráběl tehdy používané dudy nafukované ústy. Podobný dudař, který byl zároveň i dobrým dudákem byl Matěj Dekr zvaný „Tůmák“ ze Zahořan. Žil v letech 1819-1894 a proslul zejména výrobou zásobníků vzduchu tzv. „pytlů“ a čerpacích měchů. Skutečným mistrem mezi výrobci dud byl ve své době, tedy na přelomu 19. a 20. století, Wolfgang Šteffek z Újezda. Ve výrobě chodských dud pokračoval i jeho syn Vuk.

Strejček „Karáskojc“, ten uměl!

Počátkem čtyřicátých let minulého století se na Chodsku objevil další dudař. Byl to Jakub Jahn, narozený roku 1902 ve Zdanově. Původně se vyučil zedníkem, ale později pracoval ve výrobním družstvu jako řezbář a dřevosoustružník. Po strejčkovi „Karáskojc“, jak se říkalo Kubovi Jahnovi po chalupě, se dochovalo několik nástrojů, které se vyznačují pěknou vnější úpravou a poněkud slabým, avšak lahodným zvukem.

Slavná dudařská rodina Konrádyů

Po roce 1944 se proslavil výrobou velmi kvalitních dud Jakub Konrády z Domažlic. Jeho nástroje jsou co do kvality, kvantity i co do designu číslem jedna. Úmrtím Jakuba Konrádyho v roce 1987 naštěstí výroba těchto instrumentů nezanikla - pokračují v ní jeho dva synové Jaromír a Stanislav.

V dnešní době se výrobou dud zabývají ještě dva mistři dudaři. Z dílny Lubomíra Jungbauera ze Stodu a Miroslava Janovce z Malonic u Blížejova vycházejí také velice kvalitní a řemeslně krásně zpracované dudy. I ty jsou rozšířené nejen po celých Čechách, ale několik jich putovalo i do zahraničí. Výrobě dud takříkajíc „ze záliby“ se věnovali i Jan Frei z Domažlic a Jan Holoubek z Klenčí.

autor: Josef Kuneš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.